Zahrady a les

[Geralt]

+jednu ruku má za zády a pokojně ju vede+ dovolte mi oslnit vás svou kultivovanou mluvou +blískne se úsměvem+

[Wenai Lafayette]

Se zájmem budu naslouchat vašim ušlechtilým slovům můj pane. +usměje se na něj+

[Geralt]

Povím vám má krásná společnice, že není většího potěšení, než stát vám po boku a utápět se ve vašich nádherných očích. +vykračujou si spolem+ je mi ctí, že vám mohu být nablízku

[Wenai Lafayette]

+dojdou na konec kopce, pak jsou k moži už jenom šutry a skály, ale takový co jdou slíst, pustí se Vatt´gherna a seskočí na blízkej šutr+ I já, pane, ráda se nořím do vašich nevyzpytatelných očí. Leč větší potěchu přináši mi jisná část těla vašeho.

[Geralt]

Drahá společnice, nutí te mne se rdít, pod vašimi slovy, leč nemohu odolat a musím se vás ptát, jaká toť část mého těla vám přináší potěchu? +vejde do mělké vody a stojí vedle ní, akorát mnohem níž+

[Wenai Lafayette]

+seskočí k němu a zadívá se mu do očí+ Ta část pane jest zde. +položí mu ruku na hrudník+ A ta druhá tady. +a dlaň mu položí do rozkroku, snaží se tvářit vážně, ale trochu se culí+

[Geralt]

Ach jaká toť slast když se mne dotýkáte +přirkyje její ruku na srdci svou+ rozbouřila jste můj mdlý šedý život a vnesla do něj barvy, leč i vaše cnostné tělo mne ponouká k hříchům +koutky už mu div nerozškubnou hubu, a pak už to nevydrží a začne se smát+ no tak jaké dělám pokroky? +kření se+

[Wenai Lafayette]

+usměje se+ Úžasný, jde ti to skvěle. +otočí se k moři, fouká tam vítr a na hladině jsou vlny+ No není to úžasný, moře. +tak se tak jako zahledí+

[Geralt]

+jenom se usměje, být pochválený je fajn. Zajde kousek dál do moře a dívá se na obzor+ krásné +ale pak se místo na moře dívá na Wenai+ krásné

[Wenai Lafayette]

+posadí se na skálu, aby neměla nohy ve vodě a zaculí se+ Ale kdybys nekecal. +zapálí si cigáro+