Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Syriana Spinnel]

To je dobře, sice bych se kvůli tobě obětovala čemukoliv, ale tohle mi na pár let dopředu stačí +opře si hlavu o jeho rameno a zase zavře očka+

[Viktor Lafayette]

+potichoučku jí začne zpívat ukolíbavku+

[Syriana Spinnel]

+jeho krásný melodický hlas ji zklidní a ukolébá do dřímot, mohla by ho poslouchat do nekonečna+

[Viktor Lafayette]

Již padá sen mi na víčka
a stále myslím na tě!
a toto jedno pomnění
svět na zázrak mi promění,
vše v nachu zřím a zlatě.

Ba skorem zrak mi přechází:
ten šum a rej a obrazy,
tvůj pohled a tvá ruka…
Sen, noční motýl, na víčka
mně tmavým křídlem ťuká.

Co nese zlatých oblaků,
co divů, snů a zázraků,
a každý z nich, hle, zná tě!
Již spím… Bůh ví, co ve snu zřím,
vše splývá v tmu, jen jedno vím,
že stále myslím na tě!

A líbám tebe na líčka,
a celý svět kol v zlatě!

+sleduje její klidný nádherný i když unavený obličej+

[Syriana Spinnel]

+probudí se už mnohem svěžejší, ale přesto to ještě není ono, v hlavě jí ještě zní Viktorova ukolébavka. Usměje se na něj+ ahoj +broukne mu do ouška+

[Viktor Lafayette]

+otevře oči, protože taky na chvilku usnul a usměje se, když vidí, že už je jí líp+ Ahoj. +políbí ji na tvář+

[Syriana Spinnel]

Jak ses včera měl? +pohladí ho po tváři a dá mu pusinku na líčko+

[Viktor Lafayette]

Dobře. Šel jsem za klukama z firmy, do baru, kam jsme chodívali. Byli strašně nadšení, že budu otcem, a pak jsme to začali zapíjet. A jelikož budou dva, tak jsme je museli zapít pořádně.

[Syriana Spinnel]

To zní jako prima večer zlato, jsem moc ráda, že ses bavil. A co na vykopávky, nelanařili tě aspon na brigádu? +ne že by měla něco proti+ vím že ti to chybí, nevadilo by mi, kdybys občas někam jel +na slůvko občas dá docela důraz+

[Viktor Lafayette]

No zkoušeli to... za měsíc jedou do Atlantidy. Ale to my budem na svatební cestě. Ale potom - +a v očích mu zasvítí+ Potom pojedou do oceánie. Menelaos říkal něco o Zlaté cestě starých bohů... To bych chtěl vidět.