Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Syriana Spinnel]

+usměje se, vstane z postele a jde to zkouknout+ ale jdi prosimtě, to se zdá, to dělá ta velká sukně, či co to je. A navíc je tam i tvůj oblek a +vytáhne malou krabičku a jen do ní nakoukne+ a prstýnky

[Viktor Lafayette]

+usměje se, chytne ji za ruku s krabičkou, prohlídne si je, apk koukne Syr do očí a něžně a láskyplně ji políbí+

[Syriana Spinnel]

takže se ti líbí? +Zeptá se trochu s obavou v hlase, páč je vybírala sama. Dívá se mu do těch jeho krásných očí něžně se k němu tiskne+

[Viktor Lafayette]

Jistě že, lásko. Jsou nádherné. Rád ho budu nosit až do konce života.

[Syriana Spinnel]

+rozzáří se jak sluníčko, obejme ho kolem krku a vroucně políbí+ a kdyby ti náhodou někdy při práci too zavazel, tak jsem ti k němu pořídila todlenc +rozevře mu ruku a spustí do ní řetízek+

[Viktor Lafayette]

Jsi dokonalá. +usměje se+ Ty prostě myslíš na všechno.

[Syriana Spinnel]

+jenom se pousměje+ to víš, někdo musí +vyndá ten svůj prstýnek z krabičky a chvilku si s ním pohrává v prstech, má hroznou chuť jenom zkusit si ho navléct, jak to bude vypadat, ale pak se zasměje a dá ho zpět+ Puis-je apprendre le français, monsieur?? +řekne docela hodně šroubovaně+

[Viktor Lafayette]

Oui, mon amour. Je něco co bys chtěla umět jako první? Veux-tu aller pour déjeuner?

[Syriana Spinnel]

+zkrabatí čelíčko jak usilovně přemýšlí nad tím co asi řekl, pochytila totiž jen slůvko oběd, tak z toho vydedukovala, že chce na jídlo+
Oui, mon chéri +usměje se a začne se oblíkat+ no asi něco jako +nahodí obličej ztracené turistky+ Neviděl jste mého manžela? +zamrká řasama+

[Viktor Lafayette]

+obléká se, rozesměje se+ No tak to určitě potřebovat nebudeš, protože ná tě ani na okamžik nepustím. +nabýdne jí rámě a jdou do jídelny+