od Wenai Lafayette » úte bře 30, 2010 11:08 pm
+chvilku se vrtí na slámě a ksichtí se, kouká si na nohu s hadříkem+ Nó... Víš, Vatt´gherne, já jsem už zažila hodně bitev a bojů. Určitě ne tolik jak ty, ale dost. A nikdy mi to ani v nejmenším nevadilo, mám ráda chladnou ocel a tíhu kroužkový košile, adrenain v hlavě, řev. A tak. Ale jednu jsem se, já kráva pitomá, zamotala do magický bitvy. To nebylo tady, ale jinde. Nebylo to hezký. +zavrtí hlavou+ Tady se zabíjí jinak, žádný zbytečný kouzla, žádný zbytečný tělesný tekutiny, co by tě iritovali. Prostě tady je to až směšně jednoduchý. Ale tam. Tam ne. Jejich magie dokáže tak strašlivý věci, že se z toho zvedá žaludek i mě. Když máš meč, tak víš, co se stane, když sekneš a trefíš se. Ale když vyšleš kouzlo a najednou tam máš jen takovou kopičku a ono to pořád žije. +otřese se+ Byl to děs. +furt zírá na nohu+
Nil mortifii sine lucre.