statečně Tir utěšuje a drží, hladí, i když už je pěkně mokrej a ulepenej. svým způsobem s ní hluboce cítí a taky se tak trochu zvrhle baví.
koukne po Et. jako by mi to něco a někoho matně připomínalo... tobě ne, Eternity, lásko? začne se tak zvláštně uculovat.
Tir: nó, já, čistě teoreticky, samozřejmě, koukne po Eternity, a to hlavně protože jsem nesmírně vyspělý a osvícený muž, bych si vážil tvého zájmu o mou osobu, obzvlášť tak nepokrytě projeveného... já už vás znám a tak i vím, že mě bijete jenom z lásky a těch nejušlechtilejších pohnutek... ale co ten tvůj felčar - těžko říct... podívá se na Tir s hezkým úsměvem a přitulí ji na své zavlažované rameno. neboj, malá, všechno dobře dopadne.