Obývací pokoj

[Morfeus]

statečně Tir utěšuje a drží, hladí, i když už je pěkně mokrej a ulepenej. svým způsobem s ní hluboce cítí a taky se tak trochu zvrhle baví.
koukne po Et. jako by mi to něco a někoho matně připomínalo... tobě ne, Eternity, lásko? začne se tak zvláštně uculovat.

Tir: nó, já, čistě teoreticky, samozřejmě, koukne po Eternity, a to hlavně protože jsem nesmírně vyspělý a osvícený muž, bych si vážil tvého zájmu o mou osobu, obzvlášť tak nepokrytě projeveného... já už vás znám a tak i vím, že mě bijete jenom z lásky a těch nejušlechtilejších pohnutek... ale co ten tvůj felčar - těžko říct... podívá se na Tir s hezkým úsměvem a přitulí ji na své zavlažované rameno. neboj, malá, všechno dobře dopadne.

[Eternity]

Morf: zaxichtí se na něj. ne. vůbec nic! to bylo úplně jinak, ty sis to zasloužil. zavrčí. a vůbec! taky bych mohla vyprávět... vjede mu rukou do vlasů a je to něco mezi zataháním a pohlazením.

Tir: to se stane, různé přehmaty... budeš si to s ním muset vyříkat a v krajním případě vyžehlit... pomalu se postaví a začne uklízet zbytky po free večírku a věci roztahaný od štěňat. Tir, dáš si něco? čaj, kakao, panáka? nepomůže ti něco sladkýho? na nervy...

[Morfeus]

Et: jistěže. to byla zcela jiná záležitost... culí se furt.
já chci panáka! dva! a nevařím nic. já tady utěšuju a zachycuju vlhkost. vaříš ty. ukazuje na Tir v náručí. a malá by se měla něčím nacpat a strčit do pelechu. až se vyspí, bude s ní třeba rozumější řeč.

Tir: co si dáš? Et ti to přinese a já ti zatím budu vyprávět příběhy ze života, jestli chceš... utěšuje a podvratně šeptá Tir, jak to kdysi dááávno bylo s malou vzteklou Eternity a nebohým nevinným Morfeem . no a na ten vzteklej projev a upřímný, jednoznačný přístup k věci mě nakonec naprosto utáhla...

[Eternity]

Morf: já jdu vařit a nalejvat. ale pak bude střídání a povyprávím svoji verzi já. tak bacha! a jde skutečne pro nápoje a panáky.

[Morfeus]

než se vrátí Et s nápoji, Tir utahaná a ubrečená usne u Morfa.
Et. polož to tady a já ji odnesu do postele. to kakao ji tam můžeme vzít s sebou. aspoň mi budeš otvírat. nadhodí si Tir a nese ji k ní. no, dobře že spí. takhle by si pouštěla zase nahlas nějakou hudbu. barák už podmáčela, pak ty decibely - ještě by nám to spadlo... šklebí se na Et a polohlasem žertuje.
ale stejně to bylo hezký, když sis mě usmiřovala... usměje se na ni cestou zpět do obývacího pokoje.

[Eternity]

Morf: dá mu pusu a lehce štítivě stáhne ruku, když se dotkne jeho promáčeného ramene. hmm, to můžeme i zopakovat... nejdřív nějaké to násilí a pak... usmiřování... chytne ho za ruku. ale ty nervy jí teda nezávidím... myslíš, že to Fabien ustojí, naši Tir? každý není tak statečný, jako ty... a v hlase jí zní ironie i láska. a měl bys se převlíknout. jseš mokrej a lepíš...

[mollyz]

+Vstoupí do pokoje a rozhlíží se, kdo tu všechno je.+ Tirage! + zavolá.+

[Morfeus]

Molly: dobrý den. nekřičte, vzbudíte ji a kdo to má vydržet? nechcete kakao? jeví se jí za zády, v jedné ruce hrnek, ve druhé panáka.

[mollyz]

Morf: Dobrý den. +Mrkne na obsah hrnků a sklenek.+ Tedy, jestli si mohu vybrat, tak radši toho panáka. Právě jsem ukládala toho druhého nešťastníka. Je Tir v pořádku?

[Morfeus]

(dva až tři chlapi zároveň? styď se!)

Molly: podá jí panáka. sice jsem si ho chránil pro sebe, ale dejte si. druhého koho? aha. pana Fabiena... upije kakaa a podívá se na ni trochu vyčítavě, jako co to má k pití. no, vidím, že se kauzou na obou stranách zabývají celé kolektivy... vyndá z baru celou láhev a ještě jednoho panáka. na štěstí a odvahu! připje jí.