Ten pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+stulí se na jeho hrudník a zběsile oddechuje, vlasy jí spadnou přes tvář, tak se spokojeně usmívá+

[Geralt]

+Odhrnuje jí pramínek po pramínku z tváře. Hlavu má zakloněnou a opřenou o kraj vany, oči zavřené a užívá si tu krásnou chvíli+

[Wenai Lafayette]

+dá mu pusu na tvář a zašeptá+ Pojď do postele.

[Geralt]

+Jenom se usměje a přikývne. Rychle se opláchne a vyleze z vany+

[Wenai Lafayette]

+vezme ručník a po cestě se utře, pak ho hodí na zem u postele, však on ho někdo poklidí, přitáhne si peřinu a s potutelným úsměvem kýve prstem na Vatt´gherna, aby šel za ní+ Ale ještě prosim tě, vem támhle tu flašku. +ukáže na zpola vypitou whisky na stolku+

[Geralt]

+Zběžně se poutírá a jde za ní do pokoje. Když ji uvidí jak jej láká, uculí se, popadne flašku a skočí plavnou šipku za ní do postele. Přistane jí přímo u nohou a líbne ju na kolínko+

[Wenai Lafayette]

Hm... To se mi líbí. Chlap u nohou a má flašku. A pojď se přitulit je mi zima. +poplácá místo vedle sebe a pustí ho pod peřinu, pak otevře flašku a bohatě si přihne+

[Geralt]

+Vleze si za ní do pelíšku a přitiskne se k ní. Zapálí si cigaretu a jak vydechuje kouř tak mohutně zívne+ no totok

[Wenai Lafayette]

+vymění si s ním flašku za cigáro+ Copak? To víš, bohémský život. +zakření se+

[Geralt]

Já bych spíš řekl staroba +napije se a whisky se mu rozlívá tělem a hřeje ho+