Ten pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+hihňá se občas jí mezi slovy vyklouzne sten+ To je dobře. Dovedeš si představit kdybych přišla k doktorovi, dobrý den já jsem nymfomanka, dalo by se s tím něco dělat? Co by asi udělal.

[Geralt]

No být to chlap, tak tě asi přehne, být to ženská tak tě asi zavře někam, kde nebudou chlapi. Nikam nepůjdeš +řekne rázně a okousne jí bříško, pak sjede níž, mezi nožky a hbitě jazykem přejede přes její okvetní lístky+

[Wenai Lafayette]

Dobře, přesvědčils mě. Ách! Hmmm, pokračuj.

[Geralt]

+Podívá se na ni takovým zvláštním výrazem ve tváři. Pak se vrátí za ní nahoru, divoce ji políbí a než se Wenai naděje má ruce přivázané na pevno k pelesti postele+ ach ano, ano. Budu pokračovat +má takový úsměšek+ jenom se mi zdá, že bys potřebovala trošku dostat na prdýlku +vytáhen ten její krásný bičík co má pod matrací a pohladí ho dlaní. Pak bez otálení ji švihne přes zadeček, až tam zůstane červený pruh+

[Wenai Lafayette]

+kouká kde co a jak a už je přivázaná+ Co? Co? +pak ucítí bičík na zadečku+ Ach!

[Geralt]

To máš za to +za každým slovem následuje švihnutí+ že se taháš s jinýma chlapama +no jo, jeho smyslům hold nic neunikne. Jednou rukou jí hněte ňadro a koncem bičíku jí jede po vnitřní straně stehna od kolene nahoru. Tvář má kamenou, bez jakéhokoliv výrazu, jenom jeho stojící péro prozrazuje, jak je vzrušený+

[Wenai Lafayette]

Au! Ach! Ach! Jaký...? Au! Jaký chapi! Ach! +kroutí se pod ranami, pak se chvěje+

[Geralt]

+Na chvíli bičík stáhne a tělo jí zasype horkými polibky, proloženými kousanci. V očích mu hrají ďábelské plamínky+ ooo nebo to byly snad ženy? +pochechtne se trochu jízlivě, ale zlý být nechce, tak už se tím nezabývá. Koncem bičíku jí přejede přes okvětní plátky a trochu zatlačí, až v ní jeho konec zmizí. Skloní se a rty se lačně přisaje na hrbolek touhy, okousává a saje ho+

[Wenai Lafayette]

+vzpírá se poutům, ale neskutečně se jí to líbí+ Ach! Ach, Vatt´gherne! +pomalu neví co mluví, touha a vášeň jí zatemňují mozek, uvědomuje si rány, které jí uštědřil a touží po dalších, je jak opilá, bolestí a slastí+

[Geralt]

+Dívá se jí do očí a vidí tam to, co si přeje. Vytáhne z ní bičík a najednou do ní prudce pronikne. Rukou ji pleská po zadečku, avšak docela silně, až ho má celý zarudlý. Bere si ji divoce, sobecky. Někde hluboko v něm se probudilo to, co se léta snažil skrývat+