Zahrady a les

[Geralt]

Wenai! Ale od tebe já ho nechci! +je trochu uražený, má to být přece dárek+ ale kdybys mě tam vzala, byl bych moc rád

[Wenai Lafayette]

Tak dobře. Promiň. +usměje se na něj, přijede k němu a nahne se k polibku+

[Geralt]

+Pohladí ji po vláskách+ ne ty promiň, dneska jsem nějaký... +pokrčí jenom rameny a radši ji políbí+

[Wenai Lafayette]

Co se děje, Geralte?

[Geralt]

Já vlastně ani nevím, připadám si tu zbytečný. Rozumněj nikdy jsem neměl sluhy, kteří by mi chystali jídlo, nespal jsem v prachových peřinách +vzdychne si+ promin zlato, promin

[Wenai Lafayette]

Ne neomlouvej se. Mělo mi to dojít. Pojď za mnou+ pobýdne koně do cvalu, sjede z cesty a jede dál lesem+

[Geralt]

+Pobídne Klepnu a jenom doufá, že Wenai neurazil, to totiž nechtěl+

[Wenai Lafayette]

+přijede až k jakýmsi šutrům, otvor je tak velký, že se do něj vleze vysoký člověk+ Vidíš to? +sesedne z koně a ukáže dovnitř+ Támhle ten šutr tam ani není, je to přechod. Do tvýho světa. Takovejch míst je tu ještě pár. Ale tenhle vede k tobě domů. Starý zvyky. Chceš? Můžeš, půjdu s tebou. +zkoumavě se na něj kouká+ Jen pár kroků...

[Geralt]

+Seskočí z koně a nevěřícně se na Wenai dívá+ ale ale... +přejde k těm šutrům, ale pak se otočí+ jak dlouho jsi o tom věděla? +přejde k ní a dívá se na ni nahoru+

[Wenai Lafayette]

Asi tak čtrnáct dní. +pokrčí rameny a sleze z koně+ Jdeš? +odhodlaně se na něj podívá a pomalu vyrazí směrem k otvoru+