Isamun

[Isamun]

Tir: ale stejně... mělas mi říct... kňučí nešťastně. pobaví ho až Fabienův "úpadek".

[Tirage]

Fab: skloní se nad ním, aby zjistila, jak moc se poškodil. moc ne. dobrý. chce ho plíbit, ale strašně z něj táhne chlat. tak ho zas jen pohladí a narovná se. přijď ráno. až se z toho vyspíš. a nezabij se tu. chci tě celýho. dobrou noc.

[Fabien]

Tir: +Sklopí uši a nešťastně kňourá.+ Ještěrko...mně se bude stejskat...vážně! +Jednou rukou hlatá po tir, druhou hledá lahev, protože už teď si je jist, že to bude jeho pravděpodobnější noční společnice.+

Sam: Se neškleb. Když se šklebíš, víc ti natejká voko!

[Tirage]

zatváří se přeně tak, jak čekáte, a vypadne z pokoje. dobrou.

[Isamun]

ještě chvíli se chechtá a pak zesmutní. a máme oba po srandě... zaplať bohové za whisku... pořádně se napije a vytuhne v křesle s flaškou v ruce.

[Fabien]

+Zaxichtí se, popadne lahev a svalí se na kanape.+

Sam: Jak můžeš přežít s takovou ženskou přesilovkou a nezbláznit se z toho? No jo, budem chrnět...+zamručí, ještě se napije a sonduje, jak moc se mu točí hlava a pak vytuhne taky.+

[Fabien]

+Probudí se někdy ráno úplně zmotořenej a rozbolavělej. Chvilku mžourá a pak se pokusí vstát, což vzhledem k četným podlitinám, modřináma pořádné kocovině, není vůbec snadné. Nakonec se mu to přece jen podaří, obejde spícího Isamuna, s úšklebkem si prohlédne jeho nezdravou barvu v obličeji a nateklé oko a odplouží se k tirage.+

[Isamun]

v neklidném spánku plném alkoholových oparů a divokých pohybů se mu neustále vtírá do mysli jakýsi podstatný nedostatek. snaží se ve spaní dotknout povědomého teplého, hebkého, měkkého a milovaného těla, ale ať se posouvá jakým směrem chce, nenachází ho. když přepadne z křesla na podlahu, zamručí, upustí láhev a stočí se do klubíčka kolem polštáře, ktrý nahmatá na zemi. zdají se mu sny o tom, jak byl v dětství rozdělen ve dva, jak jeho duše i osobnost dorůstaly. ale teď ve snu zažívá pocit, kdy mu část sebe sama chybí, nedorůstá, a nemůže ji ani najít.

[mollyz]

Ještě chvilinku a rozbrečí mě to...chudinečka...

[Isamun]

probudí ho setrvalá bolest, jak si lehnul na svoje cetky a jedna se mu zarývá do monoklu. mrká na zemi a odstrčí polštář s pocitem, že ho podvedli a dali mu naprosto nevyhovující náhradu do náruče. zamrká zdravým okem, jak ho moncl bolí. pak si uvědomí, co se stalo a táhle zavyje bolestí mnohem horší. vzpomínka na Fabienovy rány mu na rty přinese jediné slovo, blbec! sbírá se a odpoluží se do koupelny, vleze pod sprchu, pustí ji a až pak si uvědomí, že by se mohl svléknout. mokré hadry se špatně stahují, tím spíš, že ho bolí po rvačce a spaní na křesle a na podlaze celý člověk.