Isamun

[Isamun]

nějak přežije sprchování. štípání mýdla v odřeninách je výživné, ale myslí si jen - jseš debil, tak trp! vyleze, omotá se ručníkem a dělá za sebou až k posteli mokrou cestičku. lehne si do postele a snaží se spát. pak ale ucítí Mollyinu vůni, zaplaví ho vzpomínky na jejich mazelení a milování a vylítne rychle z postele, jakoby se spálil, nemůže to vydržet. najde někde župan, obleče ho, sáhne po nové láhvi Jamesona a jde si sednout na balkón, kde kouká na hvězdy, pije a je mu jak psovi.

[Isamun]

přesto, že je trénován, jeho stav už skoro hraničí s otravou alkoholem. dost lituje, že nemrzne a tudíž pravděpodobně přežije jen se strašnou kocovinou. začíná ho hrozně bolet hlava, zato se ztrácí útěšná otupělost alkoholem. pomalu na hranici bdění a spánku mu doplouvají kry vzpomínek, myšlenek a zážitků z posledních dní i dávných dob a jako puzzle se řadí k sobě a vytvářejí tak docela smsluplný obraz, viděno z dálky to skutečně zapadá a dává smysl. jen na to San není zrovna dvakrát pyšný. život.

[Isamun]

má hroznou náladu, kdy se zdá, že zvednout ruku je nadlidský úkon. je mu smutno a napadne ho, že by mu bylo líp s Tir, eventuelně i s Fabienem. zajde se k nim podívat.

[Isamun]

zaleze zpět do pokoje, svalí se na pohovku a snaží se usnout. nejde to. vstane a rozhodne se, že přeskládá knihovnu. před tím ještě narazí na prázné lahve, kyblíky a tak. elementárně uklidí. jde na knihovnu. přečte pár názvů knih a nemůže nemyslet na Molly a jejich schůzky s literaturou. jak četla nahlas, nebo jenom pro sebe, když byli moc utahaní a spokojení na další milování. nechá knihy knihami a oko mu padne na skicák a barevné tužky. mrkne do něj - zase obrázky Molly z Řecka. mrskne skicákem do kouta a vzápětí ho jde zvednout a rovná ohnuté listy. zatíží je knihami. mne si oči a chvíli drží hlavu v dlaních. pak se oblíkne, vezme si boty goretexový, bundu, bágl, nějaký notes, tužky a velkou láhev vody. přes balkon sleze po hromosvodu ven, venku je zrovna teď louka a na obzoru les. Sam míří k lesu, jde se projít, zpívají ptáci a šedivé světlo se za chvíli změní ve slunečnéí svit. hledá místa, kde bude kreslit. příroda ho pomalu pohltí tak, že vypne a přestane se vnímat jako jedinec, osoba, ale začne si připadat jako součást celku, jeden z mnoha organismů. podobně to funguje, i když se v rychlé chůzi občas zastaví a kreslí... jde to samo.

[Isamun]

bojovka se mu trochu protáhla, ale je mu to jedno. asi dvacet hodin jde, prostupuje krajinou bez konkrétního cíla a v jistým způsobem změněném stavu vědomí. soustředí se stále spíš na okolí, ale i uvnitř jeho halvy se dějí věci. orientuje se ve věcech, které byly nepřehledné a pomalu v něm dozrávají rozhodnutí.

[Isamun]

po té, co se pár hodin vyspal v nějakém krmelci to namíří domů. je rád, že je unaven a moc nepřemýšlí. za pár hodin se zase dostane k sobě do pokoje. svalí se na sedačku a usne. unavený. beze snů.

[mollyz]

+Bez jakýchkoli úmyslů, zcela automaticky, jde rovnou k Samovi a zaklepe na jeho dveře. Už ve chvíli, kdy to dělá, jí dojde, co že to dělá a vycouvá směrem k pokoji Tirage.+

[Isamun]

(tak bez úmyslů... mmmhmmmmmm!)

konečneě usnul tak tvrdě, že jenom zachrochtá a převalí se. ale neprobudí ho klepání.

[Isamun]

spí a začnou se mu zdát sny o Molly. pěkně erotické. když se probudí, zjistí, že má erekci jak eifelovku a nechce to přestat. odplazí se do koupelny, kde se pod sprchou vyhoní, aby se mohl jít dospat. i když se mu trochu uleví, připadá si jako chudáček, opuštěné nebožátko, že to nemohl řešit spolu s Moll. a zavzpomíná na trapné zážitky z puberty - sice i poměrně vtipné, takhle s odstupem, ale na náladě mu to nepřidá. zase se svalí na kanape a usne.

[Fabien]

+Zabuší na dveře Samova pokoje.+ Vousáči, seš živej?