Tirage

[Fabien]

Tir: Potřebuju Moll...+zaskučí.+

[Tirage]

Molly: pojď dál! rychle! jdeš naprosto přesně!

Fab: drží ho za ruku a kouká na dveře, že Molly - kazišuk přichází jako na zavolanou.

[mollyz]

+ Vklouzne do pokoje trochu vyděšená, protože Tir zní dost naléhavě.+

Tir: Co se děje, tir? +Pohled jí sklouzne na Fabiena a zakryje si pusu - dílem zděšena, jak vypadá a dílem proto, aby Tir neviděla, že se směje.+

Fab: Ty jsi teda zřízenej....co to...+pak jí dojde, proč je zřízenej+...počkej, zlato. dám tě do kupy.

[Fabien]

Moll: Dělej nebo omdlim...naštíplý žebro...

Tir: Lásko...+pohladí ji. + Prosím, radši chvilku na stranu..běž.

[Tirage]

Molly: hlavně prý žebra... a moc nadšení - ale já nevím... kouká na ni jako na spásu. mám něco dělat, nebo raděj jít vařit kafe?

Fab: políbí ho na tvář a dělá místo pro Molly.

[mollyz]

Tir: Vař kafe a zjisti, co má zlomenýho ten druhej a jestli taky neomdlel....+v hlavě se jí roztočí několik katastrofických scénářů, co všechno se mohlo Samovi stát.+

Fab: +Nakloní se k němu a šeptá.+ Co blbneš, pitomče? Šukat s naštíplým žebrem? To ses úplně pomátl? +Klekne si nad něj a očima odhání Tirage pryč, aby radši nic neviděla, neslyšela. Osahá Fabienovi pohmožděný hrudník, najde problematické místo a zavelí.+ Zavřít oči a pusu - bude to bolet! + Přiloží mu ruce na žebro a zkušeně ho rovná do správné polohy a zaceluje ránu. (A neptej se jak, to je lékařské tajemství)+

[Fabien]

Moll: +Poslušně drží, ale v kritickém momentě zařve.+ Auu, to bolí, Moll. Vsadim se, že ostatním to dovedeš dělat bezbolestně...+pak se ale ošije a zjistí, že už se muže bez potíží hýbat a dokonce mu už ani není na omdlení.+ Seš dobrá, kámoško! Díky! + Dá Molly pusu a posadí se na postel.+ Super!

Tir: Tirage!!! +zahuláká+..už je to dobrý!!!

[mollyz]

Fab: Já vím, že jsem dobrá....léčitelka....Obleč se, Fabiene.+ Odsune se od něj o kousek.+ Je to trochu divný, vidět tě nahýho...

[Tirage]

přijde i s kafem a nějakými tousty, nebo tak něčím. kafe...
Fab: usměje se na něj. už jseš zase celej? máš hlad?

Molly: jseš zalatá! trochu jsem se bála, že se porouchal... nese jim jídlo a kafe, položí tác na postel a natulí se k Fabienovi. ten druhej spí a zamknul se, aby k němu nikdo nemohl... ale řekla bych, že je celkem na tom dobře, protože podle všeho někde coural... autistická procházka... to znamená, že fyzicky to jde a psychicky je na tom dost bledě.

[Fabien]

Moll: Doprčic...no jo...+rychle vstane a natáhne si aspoň trenýrky, než se Tir vrátí s kafem.+

Tir: Už jsem celej jenom tvůj, ještěřičko! +Vrhne se na kafe a tousty, cpe se, ale mezi tím si stihne Tirage hezky o sebe opřít (když už to jde) a spokojeně se culí.+