Hlavní salon - podium

[Neferet]

+oplatí s úsměvem Styx a Laně pozdravení, pohodlně se usadí a očima přejíždí po sále a snaží se poprvé víc vnímat místní magii+

[Styx]

(ty obrázky jsou nádherné, opravdu dokonalá iluze:) skvělý nápad)

+zahledí se do lesa a iluze je tak dokonalá, že z dálky slyší zurčet potůček a cítí vůni lesních jahod, jak vstoupí Robert se svým mimikry lesa, zálibně si ho prohlíží+

[Memory]

Usmeje sa na Nef, keď sa po miestnosti rozľahne J-C hlas, na chvíľu zamrzne prekvapením na mieste, no potom sa pohodlnejšie usadí a pozorne sleduje začínajúce predstavenie.

[Jason]

*Zatímco Robert tančí ve víru lesa, v keři u jednoho ze stromů se rozsvítí bledé vlčí oči, které upřeně pozorují diváky v sále. Něco na nich je velice znepokojivého. Snad to, že svým bledým svitem hledají oběť, kterou by mohl vlk popadnout.*

[Lanevra]

°Zaujetě si prohlíží iluzi. Cití jak jí víří někde v hlavě, ale je to natolik příjemné že ji ani nepadne se nějak bránit. Naopak se pohodlně opře vychutnávaje sei ten pocit a pohled na krásného muže na podiu. Jeho energie jí příjemně tančí po těle.°

[Styx]

(waw!)
+její pozornost upoutají dvě světla ve tmě, zaostří zrak a rozezná vlčí obrysy, zamrazí ji z toho pohledu a srdce se jí rozbuší o něco víc, než by mělo, přesto upřeně pozoruje noční šelmu+

[Robert]

*Robert si všimne vlka v temné části lesa...otočí se směrem, kterým se upřeně dívá, tedy do předních řad stolků, a zase zpátky...blíží se k vlkovi, pomalými a obezžetnými kroky, ale jeho tělo jakoby stále tančilo. Jak se k němu blíží temnota ustupuje a vlčí oči přestávají být tolik chladné.l*

[Neferet]

+ještě pozdraví Memory, než se plně soustředí na dění v lese, zkoumavě hledí nejdříve na vlka potom na Roberta a zaujatě sleduje jejich počínání+

[Jason]

*vlk jen nerad odvrátí pohled směrem k Robertovi, který v zelenkavém zlatavém světle vypadá až neskutečně živě. Napne se ve své velikosti menšího medvěda a s temným zavrčením po něm mžikne světélkujícíma očima. Pak natáhne hlavu, a když se čumáku dotkne první paprsek světla, nakrčí nos, kýchne a trochu neochotně vyleze na světlo. Chvíli se producíruje, srst se mu ve světle leskne, pak si sedne na kraj podia a zvedne hlavu v dlouhém zavytí.*

[Memory]

Bez dychu sleduje scénu pred sebou. Ešte nič podobné nevidela.