Isamun

[Isamun]

fajn. kafe a jdeme. koukne na jeho hadry a ušklíbne se. dooblíkne se a jdou na kafe do pokoje.

[Tirage]

přemístí se sem s Isamunem z hotelu. trochu udělá pořádek v tom chaosu,
co tu Sam má a najde mu vodu a něco pro spaní. nechá ho sedět na jeho
kanapi a kmitá kolem, pak si k němu sedne a dává mu napít. tohle vypij,
budeš spát. já se pak podívám po Molly.

[Isamun]

Tir: docela poslušně pije. opakuje: já to nechápu, nechápu to,
nerozumím... proč? proč mi nevěří, že ji miluju? Tir, nevíš? co jsem
posral? kouká na ni a vidí ji už trochu rozmazaně. řelkla mi...
nechtěla, abych se jí dotýkal... nedovolila mi ji obejmout... vypráví
nešťastně Tir, jakoby se přiznával k něčemu vážně hrozně ostudnému a
zároveň nesmyslnému a strašlivému. já ji hrozně miluju... ale ona mi
řekla, mě měla ráda... tak asi už... už nemá... Tir, myslíš, že jsem jí
odpornej, že jsem něco míval s tou... dělá psí oči a snaží se
zorientovat v posledních událostech. nechoď pryč... buď se mnou. nechci,
nechci tu zůstat sám. byl jsem se projít, všechno si rozmyslel a myslel
jsem, že to dám do pořádku... ale ona mě už nechce... nevím, jak s tím
mám žít... tiše vypráví.

[Fabien]

+Ani neklepe a strčí hlavu do Samova pokoje.+ Tir?...Ještěrko, jsi tady?
+Mžourá do červeného šera.+

[Tirage]

Sam: poslouchá ho a hladí. no a to je právě nesmysl. má tě pořád ráda,
akorát je trochu mimo. musíš jí všechno říct, až se oba prospíte.
plakala, že bez tebe nemůže... šeptá mu uklidňujícím hlasem, než
vytuhne. přikraje ho a trochu popotáhne na gaučíku, aby si nepřeležel krk.

Fab: jsem, pojď dál... usnul... jdeš se mnou držet hlídku? pověsí se mu
na krk. já jsem tak ráda, že tu jsi se mnou... když je vidím, jak to je
zbytečný... oba chtějí to samé, všichni to vidíme a oni si to nedovedou
říct... tulí se a hladí ho ve vlasech.

[Fabien]

Tir: No jo, jdu ti pomoct. U Molly je Eternity s Morfeem. Už taky spí. +
Obejme jí a líbne.+ Je to legrační, ale nějak si vzpomínám...nestalo se
nám to taky? Nějak podobně? Teda ne tak blbě...+Kouká na spícího Sama.+
Chyběla jsi mi. Když jsem uspával Moll, bylo to divný, měla jsi to být ty.

[Isamun]

po Morfově pití vytuhne a nic se mu nezdá. chvíli ještě jako zvukovou
kulisu vnímá, že tam někdo mluví, ale pak se úplně vypne, ponoří do spánku.

[Tirage]

Fab: stalo... schová mu obličej na prsou, protože nerada vzpomíná, jak
ho bila, stydí se za to pořád. ale pak zase vystrčí čumáček. ... právě
že se to může stát každýmu, to je na tom hrozný... líbá ho po tváři, kam
mu onehdy dala facku, jakoby mu léčila tu ránu. to bylo, abys věděl, že
jsi jenom můj... bylo mi tak strašně... tulí se tak, že se skoro
prolnou. chudinka Molly. chudinka Samík... polituje je, když si na to
vzpomene, jak jí bylo. drž mě, lásko... hladí ho po ramenou. a pak
zašeptá. budeš mě uspávat dneska? nějak krásně..?

[Morfeus]

ťukne lehce na dveře a vejde. tak vás jdu vysvobodit a poslat spát...
ale to si u vás vyberu. a musíte slíbit, že budete spát aspoň chvíli.
jinak bychom s Et strašně záviděli... jděte už... vyhazuje je k Tir. než
si to rozmyslím.
a jde se kouknout, co by si půjčil z knihovny a taky projede nějaké
Samovy projekty, co má na stole.

[Fabien]

Morf: Díky, šlechetný muži! Chvilku si schrupnem...slibujem!
+Chytne Tirage do náruče a nese si ji do jejího pokojíku.+
Tir: Tak pojď spát, tanečnice...a vyprávět mi, jak jsi divočila!