Obývací pokoj

[mollyz]

(Já nemyslela s náplastí, ale s rukama! )

Samík: (Ne, to není klon, ale podoba tu je, to jo... ) Ne, řezat se nebudu, ale náplast si nechám..+zapne Samíkovi náramek a políbí ho do vousů. Morfea si tak nějak nikdo nevšímá.+

[Morfeus]

zato Morf si všímá a všechno vidí a dobře se baví. upíjí kafe a čeká, až si to vyřídí.

[Isamun]

(ale já přece vím , ale trochu jsme tě chtěli rozdráždit.)

Molly: spokojeně si prohlíží náramek a culí se, jak ho Moll políbí. díky. líbí se mi. pohjladí ji pěkně po zádech až na zadeček. a periferním viděním zaznamení tmavou siluetu u dveří a nadskočí leknutím. doprdele! fuj, Morfe§ strašně jsem se tě lek. proč něco neřekne? že tu jsi... chceš něco k snídani? koukne na trosky jejich snídaně.

[mollyz]

(Dráždíš hada bosou nohou! )

Samík: +Ještě se k němu natulí, ale jak nadskočí leknutím on, tak ona též.+

Morf: Morfee!...Dobré ráno...+(ostatně si myslí, že by ráno bylo lepší, kdyby tam neokouněl! )

[Morfeus]

ještě víc se mu rozjedou koutky. dobré ráno. ještě že jste si nevylili kafe... děkuji za pozvání, ale už jsem se obsloužil vevnitř. jde si k nim sednout. není nad upřímnost. mrkne na Molly. a tak vám, drazí, upřímně sděluji, že za čtvrt hodiny - Same zvedne obočí a upře na něj pohled - musíme vypadnout. je mi líto. otočí se na Molly.

[Isamun]

Molly: zatváří se smutně a otráveně. a přitáhne si ji k sobě, hlavu jí položí na rameno. nikam se mi nechce. pošeptá jí.

Morf: ty dovedeš potěšit... ale ne, ne, jsem rád, že jdešě se mnou. žehlí, když vidí, jak se Morf zatváří. vím, že je to moje věc. moje blbost.

[mollyz]

Morf: +Upře na něj smutný pohled.+ No jo, já vím, mně je to taky líto.

Sam: +Šeptá mu.+ Musíš, Samíku...vyřídíš to a pak budeme spolu...lásko moje...+hladí ho a vůbec nemá v úmyslu ho pustit.+

[Morfeus]

jenom kývne. zopakuje. patnáct minut. ušklíbne se a s prázdným hrnkem si jde ještě jako pro kafe. ale hlavně je ještě chvilku nechá o samotě.

[Isamun]

Molly: je rád, že Morf vypadnul a zajede Molly rukou por tričko, kde si ještě rychle zkouší zapamatovat hmatem, jak krásná a úžasná je. u toho jí dlouze a hluboce líbá. já vím, že musím... ale ještě pár minut jsi moje... v duchu si říkám pořád dokola - Francie, víkend, víkend, Francie... doufám, že je to tam dost velký, abysme měli taky soukromí. no to je jedno. uděláme si soukromí... lásko...

[mollyz]

Sam: +Jakmile se Morf vzdálí, zcela se oddá loučení se Samíkem.+ Je to velký dost...lásko moje...ještě már minut..můj Same...+líbá se s ním jako o život, ruce pod jeho košilí+...vrátíš se brzy....brzy Same...