Restaurace

[Ares]

Mě se rozhodně vnucovat nebudete. Zahledí se na ni, po chvíli se usměje. Zvedne víno a ulije si z něj. Máte pravdu, vaří tu celkem obstojně. Na Mýtince jsem ještě nebyl. Možná by jste mi opět mohla dělat společnost, co říkáte?

[golux]

To bych ráda... taky se usměje Ale tam mě všichni znají. Takže se musíte chovat slušně... zalaškuje si

[Ares]

Zatváří se coby dotčeně, no v očích mu svítí šibalské plamínky. Já se přece vždycky chovám slušně. Kývne číšníkovi, aby přinesl účet. Zbytek vína rozlije do jejich dvou sklenic. Takže jsme domluveni? Podívá se na ni, opět se usmívá.

[golux]

Ráda se tam s vámi uvidím... určitě se tam v nejbližší době podívám. Možná ještě dnes usměje se Možná byste mě tam mohl doprovodit na večeři tázavě se na něho podívá Ale jestli nemáte dnes čas, můžeme to nechat na jindy...

[Ares]

Omlouvám se, ale dnes nebudu mít čas. Je na něm znát, že ho to mrzí. Zaplatí účet, skutečnost, že je to hodně peněz, ho vůbec nerozhodí. Dopije svou sklenici. Možná bychom se mohli sejít příští týden, co vy na to? Zeptá se a tázavě na ni pohlédne.

[golux]

Budu moc ráda. Jsem tam dost často, takže se tam určitě potkáme... stačí, když na mě počkáte v lokále. Děkuji vám za krásný večer a výbornou večeři usměje se na něj a je sladká, protože vidí ten účet

[Ares]

Já děkuji vám, za příjemnou společnost. řekne s úsměvem. Když golux dopije, pomůže ji se židlí, přitom neopomene zkouknout její pozadí. Rozhodně se mu líbí, co vidí.

[golux]

Tak tedy na brzkou viděnou... usměje se a podá Aresovi ruku tak neutrálně, jako že ji může stisknout i případně políbit, kdyby se mu chtělo

[Ares]

Vezme něžně její ruku do své a políbí ji. Přitom oči nespouští z golux. Na brzkou viděnou. zopakuje a usměje se okouzlujícím úsměvem, když se opět narovná.

[golux]

zamává mu konečky prstů a s úsměvem odchází