Pánský pokoj

[Viktor Lafayette]

+usměje se, vyskočí z křesla, chytne ji do náručí a odnese do pokoje, kde ji položí na ostel a začne líbat+

[Wenai Lafayette]

+přijde sem naleje si skoro plnou sklenici whisky a svalí se s ní do křesla a labužnicky se napije a vydechne si+

[Wenai Lafayette]

+zahledí se do baru+ Tak kdepak máme tu whisky...

[Ještěrena Tosca]

Myslíš tuhle? +přijde k ní a zakýve na ni skoro prázdnou flaškou+

[Wenai Lafayette]

Ještěreno! +vyskočí jak ho nečekala+ Myslela jsem že se vrátíš až za dlouho.

[Ještěrena Tosca]

Musel jsem zdrhnout, šli po mě. +napije se rovnou z lahve a sedne si do křesla+ Prý jsi tu někoho měla.

[Wenai Lafayette]

Jak to, že po tobě jdou? Na čem pracuješ? +napije se taky+ Jo měla.

[Ještěrena Tosca]

Trochu jsem to... posral. Šlo o Adanosovu sošku z opálu v jednom chrámu u pramenů Versty. Ti kněží mě vyhmátli a mám pocit že na mě něco nasadili. Nejsem si úplně jistej, ale člověk to není. Spíš nějakej démon.

[Wenai Lafayette]

Démon? No super. Seš si jistej, že se sem nedostane? Ještě tady mít na krku démona, nejspíš to bude vodní povahy. Toho ani jen tak neodhalíš.

[Ještěrena Tosca]

Zklidni se. Neodstane se sem. Teda nejspíš. Určitě mě stopoval, ale nejspíš nedokáže projít vstupem.