golux: jo, docela jo...bacha, podávaj se tady kontaminované čokoládky...*mrkne na ni* já jsem tady sama...tedy..né sama jako sama, ale bez doprovodu...*zamračí se na sklenku s pitím* ten barman mi tam něco...přilil asi.
Fantazie nevede k šílenství. Co vskutku k šílenství vede, je rozum. Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků. - Francisco de Goya y Lucientes-
Styx: Jistě, taky se ráda podívám po tvém domě...+směje se.+ No, jo, přestěhovala. Zařizuju si pokoj v Miraclu. Sam mi tam jeden vytvořil. Zatím je tam sice jen postel, ale ta je základ. Teď si balím ve Wildaranu knihovnu, to bude na dlouho a až Sam dokončí jednu práci, co teď má rozdělanou, dozařídíme zbytek. Možná se u tebe inspirujem.
Morsmordre: +trochu neochotně přijme jeho ruku a pořád si ho nedůvěřivě prohlíží+ Styx se o vás nikdy nezmínila. A to jsme spolu... šest let? +neopomene si rýpnout+
zamává molly i styx Man: No, já jsem tu taky sama. Lucius možná dorazí později, ale nejsem si tím úplně jistá. Docela bych to uvítala, dlouho jsme se nepotkali... upije Mám dost práce a on taky pořád někde lítá...
molly: Tak to je skvělé, že spolu už i bydlíte. Vzali jste to tedy opravdu hopem. Ale schvaluji vám to. Když se máte rádi, proč za sebou věčně dojíždět, když můžete být spolu pořád? +povzdechne si+ Jestli budeš mít zájem, dám ti sovu na svého bytového architekta
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu (heslo templářského řádu)
golux: a sídlo máte taky obrovské...*přikývne* tak snad příjde... a co vůbec na ministerstvu? nezlobí tě na patře advokáti?*uculí se*
Fantazie nevede k šílenství. Co vskutku k šílenství vede, je rozum. Fantazie opuštěná rozumem plodí nemožné stvůry. Spojená s ním je matkou všech umění a zdrojem jejich zázraků. - Francisco de Goya y Lucientes-
Memory: V to doufám. +taky na ni mrkne+ Už vás nebudu rušit při vaší práci. +zatváří se jakože vážně+ Omluvíte mne?
Dovolte mi být upřímný, pro začátek - Nebudete mě mít rádi. Pánové budou závidět a dámy budu odpuzovat. Dámy, oznámení: Jsem na to připraven. Stále. Já to rozbalím, to víte. Jsem John Wilmot, druhý hrabě z Rochesteru. A nechci abyste mě měli rádi.
Styx: No, vlastně je to tak, že pokoj máme každý svůj, jen jsou vedle sebe. Myslím, že bysme naše knihovny nedokázali sestěhovat. ..Ale ty smutníš! Co se děje? Něco s Remuskem? +podá jí sklenku.+ četla jsem cosi v novinách. Nemůžu být nějak...no, nápomocna. vím, že to zní blbě...
Wilmot: Celkom si nie je istá, ako to myslel s tou prácou, no i tak mu s úsmevom podá ruku. "Dúfam, že sa počas dnešného večera nevidíme naposledy."
Ke%d vidí, že sa Styx baví s molly, podíde k nim. "Ahojte, nevadí, keď sa k vám pridám?" z pultu si zoberie pohár s nejakým alkoholom (keď miešať, tak poriadne)