Jean-Claude: Podívá se mu do tváře a slabě se pousměje. Hmm, děkuju. Skoro se začervená, není moc zvyklá, že by jí lichotil takhle přímo. Ty taky dnes vypadáš....Sjede ho dlouhým pohledem. Netradičně. Krátce jí blýskne v očích. Mimoděk se krátce dotkne zbraně. Ano, dnes nechci nic nechat náhodě. Kulky jsou samozřejmě stříbrné. Dodá jakoby mimochodem, ale oba dobře ví, že kdyby tímhle dělem - Magnum .45 - zasáhla Aubreyho hlavu, budou jeho pětisetletý mozek seškrabovat ze zdí. A jeho psychické potíže by byly jednou provždy vyřešeny.
Když uvítá posledního příchozího, tiše se odebere k podiu, ale dnes se nepřipojí k ostatním u VIP stolku, ale zůstane stát ve stínu na straně podia.