Bar - balkon

[Nathaniel]

Wenai: No tak to jsem moc rád. To jsem skoro takovej talisman pro štěstí, že? Culí se, v očích mu jiskří. Kouzlo? Vykulí očka. Ale neee, to ne. Já jsem jen obyčejnej leopardodlak. Mrkne na ni.

[Memory]

Wenai: "Syriana s ním bola sama?" Mimovoľne sa strasie. "I keď, na upíroch je prosto niečo fascinujúce a tí nebezpeční sú o to viac zaujímavejší." pokrčí ramená. "Jednoducho mám pre nich slabosť."

Mors: "Keby si sa nechal unášať ilúziami, vnímal by si to zrejme trochu inak." rýpne si. Ale máš pravdu. Je na tom možno niečo zvrhlé." zamyslí sa. "Každopádne si nemyslím, že by Jean-Claude dovolil, aby sa niekomu niečo stalo. Dosť si potrpí na dobrom mene podniku."

Styx: "Budem sa snažiť." Mrkne na ňu veselo. "Nemáš nejaký tip, čo by stálo za to vidieť? Predsa len tu nežijem až tak dlho. Poznáš to tu lepšie ako ja."

Becca: "Ahoj." kývne na ňu. Skúmavo si prezerá jej výzbroj. "Takže to vystúpenie nebolo len tak." skonštatuje potichu. "Hovorila som si, prečo tam J-C ostával. Čo má Aubrey proti Philipovi?"

Nathaniel: "Dobrý večer." Preletí ho zvedavým pohľadom. Stretla sa s ním len raz a aj to len na vystúpení. Takže on ju určite nepozná. "My sme sa ešte nerozprávali. Som Memory."

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: Obyčejnej, to určitě. Kouká ti to z očí. +přejede mu prstem po tváři, je to něco jako pohlazení+

Memory: No jo, byla. A nic jí neudělal. Rozhodně nic, co by nechtěla. +uchychtne se+

[Rebecca Altamirano]

Memory: Ne, to nebylo. Přikývne souhlasně. Aubrey proti němu nic nemá, jen ví, že z něj má Phillip přímo hrůzu. Miluje, když z něj mají lidi strach. Pokrčí rameny, jakoby to bylo normální. Ano, Jean-Claude rozhodně zapůsobil mnohem víc, než bylo znát. Byla to malá, nenápadaná, ale naprosto jasná ukázka toho, jak velkou moc má. Nemusí udělat nic, stačí pouhá jeho přítomnost a i psychicky narušený Aubrey se snaží sekat latinu, jak to jen zvládá.

[Nathaniel]

Memory: Usměje se na ni a podá ji ruku. Nathaniel Graison, moc mě těší. Zadívá se na ni pozorněji. Byla jste na mém vystoupení, že? Pamatuju si vás. Mrkne na ni.

Wenai: Přitulí se k jejímu prstíku. Jsem takový, jakého mě chcete. Takže klidně neobyčejný. Zamrká na ni.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: Hm... Já bych si tě dala jakkoli. +zašeptá+ Tedy pokud budeš hodný, samozřejmě.

[Nathaniel]

Wenai: Já jsem hodný vždycky. Udělá na ni oči.

[Wenai Lafayette]

Nathaniel: +nejradši by ho sežrala, ale nějak na to nemá zrovna moc odvahy, tak skryje pohled do skleničky s whisky, dopije ji a rovnou si objedná další+

[Nathaniel]

Přistoupí blíž k ní, až ucítí teplo, až horko, které vyzařuje jeho tělo. Copak je? Zašeptá jí do ouška.

[Wenai Lafayette]

+podívá se mu do očí+ Ztratila jsem odvahu. +zašeptá+ Nemáš nějakou pro nás oba?