od Rebecca Altamirano » stř črc 28, 2010 5:54 pm
André: No jo, myslím, že mě už máloco opravdu může překvapit. Pokrčí rameny. No dnes to byla spíš vyjímečná situace, která vyžadovala výraznější bezpečnostní opatření. Ale troufám si tvrdit, že ani dnes by se nikomu z vás nic nestalo. Jediný komu mohla téct krev, jsem byla já a Aubrey. Phillipa nepočítám, ten to má rád. Zasměje se. A tady nic neriskuji vážně. Nemohla bych si přát lepší pracovní prostředí. A co se týče mého krku...Tak o ten jsem přišla už dávno. Uličinicky se uculí, až mezi jejími rty matně problesknou špičáky.
Memory: No je to zvláštní, ale i to si občas diváci myslí. Možná je k tomu vede to, že jim tady opravdu naprosto nic nehrozí. Takže není tak docela od věci, jim aspoň pomocí představní ukázat, že to tak opravdu není. No to jo, ještě že jsou tu jen oni a to nejen proto, že jsou tak mocní, ale hlavně proto, že většina Vyšších je málokdy tak psychicky v pořádku, vyrovnaná a civilizovaná. Upřesní. No rozhodně to zkus, myslím, že třeba u Roberta by to mohlo fungovat, možná chvíli u Theresy. Ale konkrétně u Aubreyho...no...nevím, ale i kdyby to fungovalo, dlouho bys tu obranu neudržela. Nejjistější prostě bude, nedívat se jim do očí. Mrkne na ni vesele.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...