od Jean-Claude » sob zář 04, 2010 6:25 pm
*potom, co všichni diváci zaberou místa, světla pohasnou úplně a ponoří je do úplně tmy, plné zadržované energie šelem, ke které se přidá ještě další, jako chladný vánek..světla na podiu osvětlí J-C stojícího na kraji uprostěd podia, jak shlíží na diváky s mírným úsměvem na tváři temně safírovýma očima, které ještě podtrhuje modrá košile..*
Vítejte, dames et messieurs, v Provinilých slastech...*přivítá je už klasicky jeho hebký hlas, který každého v sále pohladí po tváři* Minule jsme vám připravili perné chvilky při upířím lovu...ale Slasti, to nejsou jen upíři, jak mnozí z vás vědí...*shlédne na okamžik ke stálým zákaznícím* nejsou to jediní dravci*a to slovo škrábne, hravě ale přesto s podtextem hrozby* ..ale šelmy co si jsou tak podobné..jistým směrem...*přejde z jednoho konce podia na druhý* a přesto rozdílné..jak tedy spolu vycházejí...nebo nevycházejí spolu vůbec?*zastaví se uprostřed podia a rozhlédne se, jako by snad i čekal odpověď, na tváři vážný výraz* Nechám vás tady..*znovu se na ně usměje, jako by byli všichni staří přátelé na soukromé návštěvě a on je nechával s domácími mazlíčky osamotě, zatímco si odskočí pro kávu vedle* abyste na to přišli sami..*poslední slova ledově zamrazí skrytou hrozbou do budoucích okamžiku, s nimi seskočí neslyšně z podia a než dopadne na zem a světla opět pohasnou, je pryč, jakoby tam ani nikdy nebyl..*
"I feel like a child in the dark who knows the monsters are under the bed. I want to be told it will be alright, but I am far too old to believe such comforting lies."