Bar - balkon

[Manori]

*strne jako přikovaná a ani nedutne, pak se, notně posilněná alkoholem v krvi, odváží podívat mu přímo do očí a zatne nehty do dlaně, aby se po posledních slovech neklepala jako ratlík* jak upřímné...ano..na pamatuju si na ten pocit z tvé blízkosti...vaší blízkosti*opraví se, když cítí J-C těsně za svými zády* na to, co jsem mohla spatřit a co se jen tak nedá zahlédnout, ať se člověk snaží sebevíc..*mroukne a s přivřenýma očima, jako malíř, když hodnotí plátno, natáhne ruku a s přitisknutými prsty ho pohladí po tváři až k bradě, prohrábne zlaté vlasy a přehodí mu je z tváře dozadu na záda a to samé zopakuje i na druhé tváři...* i teď to vidím...*dodá tišeji, pomalu stáhne ruku zpátky* a očí mi není třeba..*mrkne stáhne se zpátky na židli raději*

[Jean-Claude]

*nemá problém slyšet Asherův šepot, na tváři se mu blýskne skoro hladový úsměv, jak mu před očima vyvstane živý obraz a opře se těsně za ní o bar a mírně povytáhne obočí, když to Man Asherovi oplatí, upřeně pozoruje její prsty a napadne ho, jestli to nepřehnal, když jí včera ukázal tolik ze svých vzpomínek a vlastních představ, a když se stáhne, nepatrně vydechne a zamrká, aby vyhnal představu toho, že to nejsou její prsty, ale jeho, které se dotýkaly Asherovy kůže*

[Asher]

Beze slova ji pozoruje a když se dotkne jeho tváře, přitiskne se k její ruce a v očích mu zahoří ledový plamen. Nepatrně se pod její rukou zachvěje a slabě se pousměje. Merci, chérie... Řekne tiše a jak odtahuje ruku, jemně ji zachytí a pozvedne ji ke rtům, zlehka mapujíc rty tu hladkou kůži, občas se jí škádlivě dotkne jazykem a stále se jí dívá do tváře. Pak sklouzne pohledem k J-C a přes rty mu přeběhne vědoucí úsměv, jakoby věděl, na co právě myslel.

[Manori]

*musí mrknout, aby se vzpamatovala, ale nespouští z něj oči* Pas de quoi..*šeptne a pak se nepatrně zamračí, kde se jí tohle vylíhlo v hlavě, střelí dozadu pohledem na J-C* a jak se tak dívá do té krásné tváře s malým ďábelským úsměvem na rtech, tak se nadechne, vydechne, znovu se na něj podívá* nechej toho, laskavě...*zavrčí a sevře ruce do pěstí, to že mačká ruku i Asherovi ani nevnímá*

[Jean-Claude]

*potřese hlavou a pak zachytí Asherův pohled..zavrtí hlavou víc, ten vědoucí výraz pozná a neznatelně pokrčí rameny, že si nemohl pomoct, když se na něj otočí zmatená Man, rozšíří se mu úsměv a klidně na ni shlíží, jak si tam vrčí* A čeho, archipateline?*schválně přejde do francouzštiny, aby ji pozlobil*máš rozkošný přízvuk...*nakloní hlavu na stranu a pohledem sklouzne ke zatnutým prstům* co uděláš, praštíš mě?*zeptá se se skrytým smíchem v hlase, který se jí kroutí kolem žaludku*

[Asher]

Nijak zvlášť mu nevadí její stisk kolem jeho prstů, zlehka ji hladí palcem po hřbetu ruky a malinko pobaveně se usmívá. Já bych se nedivil, kdyby o tom dost vážně uvažovala, mon ami. Zasměje se tiše.

[Jean-Claude]

*aniž by mu z tváře zmizel ten provokativní bohulibý úsměv se podívá na Ashera* Myslíš? Non, na to si nás příliš oblíbila...a tak jemná elegantní ručka..hm...*sjede na okamžik zrakem na prsty, které svírají Asherovu dlaň* nemám pravdu? *obrátí se zpátky k ní a sladce se na ni usměje*

[Manori]

*přimhouří oči do tenkých škvírek, když se na ni tak milounce usmívá a skřípe zuby, cukne jí ruce zaťatý sval, když z J-C vypadne to medové "non" a dojde jí, že levou ruku nechala v dlani Asherovi* sakra..*špitne a umíní si, že se nedá vyprovokovat, ale když si J-C nedá pokoj a ještě se jí zeptá, co ona na to, tak jí dřív než začne vůbec uvažovat, vystřelí pravá ruka k jeho tváři...další vteřinu se trochu nechápavě kouká na pravici, kterou zadrží v prstech J-C, pevně, ale jemně, aby si tu ruku o něj nezlomila..polkne, když ho pozoruje, jak si přitáhne její ruku od čelisti k očím, jakoby tomu nemohl uvěřit a pak zvedne temně modré oči zářící v nehybném obličeji k ní. Zbledne jako rýžový papír, a maně ji napadne se schovat za Ashera, ale jak ji J-C drží ruku, tak se jen instinktivně odtáhne a přitlačí se tak ke stehnu sedícího Vyššího*

*barman přestane leštit skleničky a zamrzne namístě...pak se nenápadně urychleně vzdálí z dosahu*

[Asher]

(dobře týýý:D I Anita by tleskala:D)


Než stačí na J-C otázku zaregovat, mihne se Manořina ruka vzduchem a vzápětí vězí v J-C pevném sevření. Na okamžik úplně znehybní a nechápavě je pozoruje, a když se o něj opře, ruce jí ovine kolem těla a položí jí je na bříško a tiše se rozesměje. Touché, mon ami. Zavrní tiše, v očích pobavení, a pozoruje Jean-Clauda a čeká, co udělá.

[Jean-Claude]

(:DD)

*chvíli ji dusí modrým pohledem, tvář hrozivě bez výrazu* c´est ne pas y allas de main morte, archipateline...*vysloví nebezpečně tiše a jednotlivé slabiky jí drnčí až v žaludku, aby podpořily, co jí říká...že přestřelila. Cítí, jak se mu snaží vykroutit a zároveň se schovává u Ashera. Pozoruje její marný ale o to zuřivější boj. V mžiku je u ní, tvrdě ji vtiskne polibek do rtů, takže ji zároveň vtlačí tělem Asherovi do náruče, pak se trochu odtáhne, z obličeje mu spadne ta dokonalá kamenná maska a rozesměje se tak, že ji jeho smích obejme a sjede po páteři jako něco živého*