Bar - balkon

[Asher]

Hmm, pravda, nemusí vědět všechno. Přikývne s úsměvem a přivřenýma očima je pozoruje, jeho moc se tak líně, až spokojeně protahuje kolem nich, zlehka hladí a lechtá Man na těle, jakoby to byly jeho ruce. No já slyšel, že metoda cukru a biče bývá docela úspěšná. Uculí se pobaveně.

[Manori]

*na okamžik odtrhne pohled od J-C a mrkne na Ashera* tak tos slyšel správně...*malinko se zachvěje, když se kolem ní jeho moc tak ochomýtá a zachvění ji přejde po ruce až na kůži J-C..na okamžik zaváhá, pak si ho přitáhne blíž k nim* prověřená staletími..*šeptne, když je ovane J-C vůně, jak se blízko*

[Jean-Claude]

*mrkne a políbí ji dlaň* chvěješ se, chérie...*šeptne tiše a přistoupí těsně k nim* o staletích něco víme..*jeho dech ji zalechtá na kůži* otázkou je, kdo tady drží v ruce bič a kdo cukr...*skoro se jí dotkne rty na tváři, jak ji šeptne poslední slůvka, opřený oběma rukama o Ashera za ní, aniž by postřehla, kdy je tam dal*

[Asher]

Zlehka jí přejede prsty po ruce, kterou pohladila J-C a sám se jemně dotkne jeho tváře. To víme...a jsem opravdu rád, že jsem se dokázal probojovat až do téhle doby...do téhle chvíle. Upřesní tiše a pousměje se. Hmm...kdo? To je přece jasné...každou chvíli, někdo jiný. Zašeptá a políbí ji na spánek, pohled upřený do temně modrých očích Jean-Clauda.

[Manori]

*zblízka sleduje J-C a at se snaží sebevíc, nemůže na něm ani teď najít jedinou chybičku, až se trochu zamračí..pak mrkne, pootoč hlavu a opře se týlem o Ashera aby na něj viděla* to se ti tady a tahle doba tak líbí?*zeptá se a v očích se jí zračí zájem* nebo je to jen to, že se vám povedlo přežít...*sjede pohledem na J-C, dlaní mu přejede po hrudi, skoro jako by uhlazovala neexistující záhyb na košili, ale pod hedvábím cítí prsty vypálený kříž, přivře oči a zase opře o Ashera, se jí u něj nějak zalíbilo:D*

[Jean-Claude]

Pravda, mon ami...tak je to spravedlivé a taky zábavnější...**na tváři se mu usadí spokojený úsměv, malinko přimhouří na chvíli oči, když se na něj tak dívá, pak na něj mrkne a usměje se víc.Pak bleskne pobaveným pohledem po Man* copak? Něco se ti nelíbí?*zeptá se tiše a když ona zavrčí něco o tom, že hledá chybu, že někde sakra musí být, tak se rozesměje a smích jí sklouzne po kůži jako kostka ledu* ale jistě, něco by se našlo..jen nejsou tolik vidět..*a pořád se usmívá tím dokonale krásným úsměvem*

[Asher]

Ano, líbí. Protože když to porovnám s tím, co máme za sebou... Pokrčí rameny. Z lovné zvěře jsme to dotáhli na plnohodnotné občany...Pousměje se. A také jsme došli obdivu krásných žen. Líbne ji do vlasů. Co víc si může upír přát? Zašeptá. Ach chérie... Zasměje se a ten zvuk ji polechtá vzadu na krku a sjede až do žaludku, kde se točí jako něco živého. Na Vládci nemůžeš najít žádnou chybu, ti je přece nemají. Mrkne na J-C, ale není v tom ani stopa, dřívější zášti a zloby.

[Manori]

*zadívá se na něj a pak kývne* chápu..*uchechtne se* vlastně jste předběhli upíry z našeho světa...někteří z naších kouzelníků mají na upíry a dlaky poněkud...vyhraněný názor...a zákony je v tom podporují.*trochu se zašklebí, jí osobně to zrovna pod nos nejde* no to nevím..jaké jsou ještě jiné přání upíra..*vydechne a musí se otřepat, jak cítí ten hlas...* každý má nějakou chybu..i vládcové..*přimhouří tvrdohlavě oči a zase se zadívá na J-C, který se tiše pořád směje, takže se jeho hlas o ni otírá jako kožešina*já na to přijdu...*znovu se na něj zadívá*

[Jean-Claude]

*dobře se baví, jak se snaží něco objevit* chceš s tím pomoct?*navrhne jí s ďábelským úsměškem a schválně se jí natočí profilem z každé strany, aby se teda mohla vynadívat* to co..nic?*zase se přiblíží tak blízko, že se hedvábí košile otře o její kůži s jemným zašusťěním* a co teď?*dívá se na ní safírovýma očima trochu škodolibě* hm..tak ti ještě pomůžu..*zapřede a lehce ji vtiskne polibek na rty* Nu?*vydechne s úsměvem*

[Asher]

Změní se to i tady...Určitě. Když to dokázaly zkostnatělé Spojené Státy, zvládne se to i tady. Dřív nebo později. Prohlásí s neochvějnou jistotou v hlase. Vlastně je toho docela málo, co si přejem. Ale svoboda a nezávislost jsou na prvních místech. Trochu zvážní a v očích se mu na okamžik mihnou vzpomínky na dobu, kdy byl všechno možné, jen ne svobodný a nezávislý. Hned je to ale pryč a s pobaveným úsměvem sleduje, jak se snaží na J-C najít nějakou chybičku. A když se nakloní těsně k ní, zaboří ruku do té hedvábné černi jeho vlasů.