Bar - balkon

[Jean-Claude]

(hm...aby neviděl pak víc, než je mu libo:D byla by pro něj dostatečná hrůza vědět co se s ní děje a nemoct cokoliv s tím nebo proti tomu dělat?:D)

[Nesmrtelný]

(S "ním" nebo s "ní" jako z Memory? +ptá se jako debil páč strávila hodně času icq konverzací se Styx :D+ Nevím, podle toho co by musel dělat. Ale obrazy smrti, haldy mrtvol a tak to by ho neviděsilo. To už viděl. Možná zažít co to je zase bát se smrti.... Jen aby se pak z něj nestal závislák na hrůze:D)

[Jean-Claude]

(s ním...ale jak tak uvažuju...koukat, jak se něco děje s ní..hmhm..kvůli něho..nj..na mrtvoly se dá zvyknout, ehm..ale strávit zbytek věčnosti tupým čekáním na to, co se Vládci zachce nebo nezachce...to není hezká vyhlídka...a oba mají času víc než dost, že..)

[Nesmrtelný]

(Tak to by bylo víc než zajímavé. Jde jen oto kdo by z nich dvou umřel dřív, ale jak tak na to koukám J.C. aspiruje na tisíciletého. Taky.... co je vlastně Nesmrtelný zač? Jektože je člověk a přesto žije tak dlouho? Hmmmm....)

[Memory]

(Mňa do toho nezaťahujte, chlapci. J-C, ja vás tu ospevujem a vy takto...ts, ts. A čo je Nesmrtelný zač, je dobrá otázka, predovšetkým z medicínskeho hľadiska, ale predpokladám, že by na sebe asi nenechal robiť pokusy, čo? )

"Máte pravdu." pozrie skúmavo na prázdny pohárik. "Myslím, že na dnešok mi to naozaj stačí." objedná si teda len tú minerálku bez vína. Nesmertelnému zatiaľ donesú víno a vodu (?). "Poznáte sa so Styx? Či ste sa prvý raz stretli na tej oslave?"

[Nesmrtelný]

+Upije vína s vodou+ Styx jsem viděl poprvá v obchodu se zbraněmi a pak až na večírku jsem jí poznal +otáčí si slenkou v ruce+ Neznám tady nikoho vyjme již zmíněných dvou upírů. Ale ti jak jistě uhádnete nebudou zrovna na mám seznamu přátel zvaných na večírky úplně nahoře +pousmeje se na ni, načež pozvedne sklenku+ Na vaše zdraví

(Tam můžeš mu oto říct. Docola by mě zajímalo co on na to.:D)

[Memory]

(pravdepodobne ma pošle niekam...)

"Ďakujem." náznakom tiež zdvihne pohár s minerálkou. "Aj na vaše. Zdravie je dosť dôležité." ktovie, prečo to povedala....asi by si mala u Munga vziať pár mesiacov voľna. Napadne ju totiž práve Angelov prípad a tiež skutočnosť, že nie je ani o krôčik bližšie k jeho vyriešeniu. "Tu nie je problém sa zoznámiť." pousmeje sa, ale tvári sa pri tom stále zamyslene. Za okamih však opäť Nesmrtelnému venuje svoju plnú pozornosť. "V dohľadnej dobe sa bude konať niekoľko večierkov. To je najlepší spôsob a vy ste veľmi sympatický." usmeje sa naňho. "onedlho budete mať priateľov viac, než budete chcieť na prípadný večierok pozvať." mrkne naňho.

[Nesmrtelný]

Berete přípitek tak doslovně? +trochu pobaveně se usměje+ Nebo já už ho neberu dostatečně doslovně? +položí si řečnickou otázku+ Já osobě nic plánovat nebudu. Nějak mě to pořádání večírku v posledních stu letech omrzelo, ale rád se zůčastním všech které budou. Hlavně když nebudu muset nic zařizovat +to se určitě za pár desítek let zase mění, tenhle náhled na celou věc+ Mohu mít osobní dotaz? +opět je to řečnická otázka, protože ho stejně anižby čekal na Memořinu odpověď položí+ Vy jste sama? Povšiml jsem si že jste se zasmušila když jsme mluvili o.... přátelích +je až nesnesitelně všímaví+

(Nesmrtelný by se nikdy nechoval tak hrubě...:D)

[Jean-Claude]

(Mem: ne, není třeba se bát...dámy do svých záležitostí nezatahuje...nemá zapotřebí komukoliv cokoliv dokazovat. At si každý udělá svůj obrázek. Hm..pravda, to by mě taky zajímalo, co je zač, ale pokud je člověk, aspon v základě, pak na něj zdejší moc bude působit. No, Robert s ním asi nehne, přece jen, toliko prožitých roků, to je pak nějaká zkušenost a odolnost...ale proti vládci, který může čerpat sílu v podstatě ze všech, kteří tady pracujou..a nejen z upírů..eh..ne. ale jak bylo řečeno, J-C je gentleman...občas někdo prostě jen.."zmizí" ale zakázníci ne. Pokud se chovají patřičně:))

[Memory]

(J-C: ale zas na druhú stranu, nechať sa Jean-Claudom do niečoho zatiahnuť, nemusí byť vôbec zlé )

Nesmrtelný: "Horovíte o stovkách rokoch, akoby to nič neznamenalo, akoby ste prežili tisícročia." pozrie naňho s mierne nadvihnutým obočím. Začína ju to zaujímať čím ďalej, tým viac. A keďže má už čosi vypité, snáď jej prepáči menšiu nezdvorilosť. "Môžem sa opýtať, kto vlastne ste?"
Pri jeho otázke sa zatvári trochu prekvapene. Nie je si totiž vedomá, že by sa pri zmienke o priateľoch tvárila zasmušile, teraz sa však zamračí, no hneď ako si to uvedomí, snaží sa to zamaskovať bezstarostným pokrčením ramien. "V skutočnosti nemám stáleho partnera, ak ste sa pýtali na to."