od Rebecca Altamirano » stř lis 24, 2010 11:53 pm
Já s tím byla vcelku srovnaná a kromě pár týdnů po tom, mě výčitky netrápily... Až do včerejška. Pokrčí rameny. Darius bohužel stále je. Před pár lety už jsem ho do pekla poslala, ale je to asi rok a něco, co mě poctil svou návštěvou. Nechápu jak to udělal, osobně jsem ten jeho arogantní ksicht rozstřílela na kaši. A vážně jsem věřila, že mám pokoj. Jenže to věčný dítě s velkou mocí, co vládne tam dole si ty naše potyčky asi tolik oblíbil, že Daria vrátil zpět. A je ještě odolnější než posledně. Je něco jako padlý anděl, démon smrti nebo tak něco. Vysvětlí. Ale až se potkáme znovu, bude to naposled, o to se postarám. Zatváří se odhodlaně. Hmm...jo, asi to bude tím. Jsem prostě paranoik no. Zasměje se a vyklopí do sebe další skleničku. Začíná jí to lézt mírně do hlavy.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...