Druhý pokoj pro hosty

[Marigold]

+Oplácí ji polibek se stejnou vášní jakou do něho dává ona. Přitiskne se k ní, takže jí zatlačí do polstrování křesla. Když toho má tak málo na sobě hned toho využije a rukama začne bloudit po jejích nahých stehnech. Vklouzne rukou pod tílko na hebkou kůži jejího břicha a boku+ Wenai, moje krásné vílo +zašeptá jí do ucha+ Ty mě tak neskutečně provokuješ +zlíbí jí poltec ucha+

[Wenai Lafayette]

+v očích jí zasvítí+ To já dělám neskutečně ráda. +obejme ho a přitiskne k sobě, pomalu mu rozepne košili a stle ho líbá až se před ní objeví jeho krásný hrudník, sjede horkými rty na krk, jazykem olízne jednu bradavku a drobními polibky mu jede po krku až k uchu, které lehounce skousne+

[Marigold]

+Zavře oči a zakloní hlavu, plně se oddávajíc jejímu pátravému jazyku a rtům. Nátělník já vyhrne až pod prsa. Jednou rukou jí hladí po odhalených zádech a druhou po spodní straně ňadra+ Csss! +sykne, ale ne nespokojeně, spíš jen malinko překvapeně. Rukou sjede po obratlech až dolu k pasu kalhotek a pod nej+

[Wenai Lafayette]

+jemně, ale rozhodně ho stlačí dolů z křesla na koberec před krbem, položí ho na záda, hluboce ho políbí, zatímco rukama bloudí po jeho hrudníku a břiše, sklouzne až do jeho rozkroku a jemně pohladí jeho mužství, dotkne se ho prsty a pokračuje ve zkoumání jeho hrudi+

[Marigold]

+Podvolí se jí a klesne na zem, ochotný jí nechat dneska vést. Využije příležitosti že je nad ním a stáhne jí zbytečné tílko, aby už mu nic nebránilo v laskání jejích ňader+ Wenai +vydechne když se ho dotkne pod pasem+ Jsi zlá čarodějnice co mě mučí +šeptá se smíchem a touhou v hlase. V dlaních sevře její zadeček+

[Wenai Lafayette]

Jsem. +pošeptá mu do ucha+ Ale ty, básníku, ty se bát nemusíš. +usměje se a políbí ho, znovu rty sjede na jeho hrudník, ale postupuje pomalu, yvchutnává si každý centimert jeho kůže, dlouhými tahy ho hladí po bocích, tentokrát olízne druhou bradavku a jemně po ní přejede zuby, neustále ho po očku pozoruje a teď se napřímí, usměje se na něj a zase se skloní, ovšem tentokrát k jeho rozkroku, dlouhým tahem olízne celé jeho mužství až na žalud a pak ještě jednou, špičkou jazyka polaská uzdičku+

[Marigold]

Tím si nejsem tak jistý +stačí ještě říct než nadobro přijde o hlas a jediné čeho je schopný je sténání. Jednou rukou sevře kožešinu pod sebou a druhou vplete do jejích vlasů. Svírá jí sice docela pevně, ale ne tak aby jí to skutečně bolelo+

[Wenai Lafayette]

+sevře pevně jeho úd mezi svými rty a několikrát pohltí celou jeho délku, na prstech převaluje jeho koule a hraje si s nimi, nakonec ještě podráždí uzdičku a narovná se, tváře zčervenalé vzrušením, stáhne ze sebe kalhotky a posadí se nad něj a pomalu na něj nasedá, pohlcuje v sobě jeho úd, dlaně položené na jeho břiše a sykavě se nadechuje dokud v ní nezmizí celý+

[Marigold]

+Nechává to plně na ní. Hrudník se mu prudce zvedá jak rychle dýchá, pusu má trochu pootevřenou, jelikož potřebuje vzduch. Tiše, uvolněně si povzdechne když ho v sobě přijme. Rukama jede po jejích bocích nahoru až k jejím ňadrům a sevře je v dlaních. Jemně je hněte, palci obkružuje kolem bradavek. Trochu pohne boky, aby jí donutil se pohnout+

[Wenai Lafayette]

+vzdechne vzrušením a začne se nadzvedávat, zprvu pomalu a dráždivě, hluboce a vzrušeně dýchá, zrak nespustí z jeho očí, ale poszvolna ji vzrušení ovládne a ona zrychlí tempo, zavře oči a zakloní hlavu, nemůže se ubránit stenům deroucím se z jejích úst+