Ten pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

+pokrčí rameny+ Nic moc dramatického by to být nemuselo. Spíš něco klidného. +lehne si, kouká do stropu a pokuřuje+ Něco pěknýho. +povzdechne si+

(to neva, já znám asi milion dobrejch písniček
Může zahrát třeba tohle: http://www.youtube.com/watch?v=rrtThz7taFA
a mám další a další, kdyby zas nevěděl i básničky)

[Marigold]

Pěkné jsou všechny moje balady a všechny písničky které znám. Pravda některé jsou poněkud... hospodské a sprosté. Třeba ta o "velkém" rytíři +dá důraz na slovo "velkém"+ a markytánce... no dobře, takže veselého a pěkného +dramaticky si odkašle, zvedne si loutnu do náručí a začne hrát (viz níže) a zpívat+

(Ať žije trochu "country" Marigold Na básně asi vykradu nějakého básníka... nebo něco sfušuju)

[Wenai Lafayette]

Tak to o velkém rytíři příště. To bych si taky chtěla poslechnout. +dokouří cigaretu a típne ji do popelníku, pak se schoulí na posteli tak, aby na něj viděla a zaposlouchá se, postupně se jí začnou klížit oči a když Marigold dohrává, tak už spí+

[Marigold]

+Dohraje a odloží loutnu. Chvilku ji jen sleduje jak spí, než si k ní lehne a obejme jí rukama kolem těla. Je to ochranitelské gesto+ Však máme dost času +řekne už zbytečně, políbí ji a zavře oči. Nespí, vlastně jí hlídá dokud se nevzbudí+

[Wenai Lafayette]

+schoulí se mu v náručí a pokojně spí asi hodinu, pak sebou lehce trhne a vzbudí se, cítí se divně, ale když si uvědomí, že je u ní Marigold, tak se téměř neznatelně usměje a pohladí ho po tváři+

[Marigold]

+Nakonec ho stejně spánek dožene, takže když ho Wenai pohladí cosi neurčitého zamumlá a zavrtí se. Na tváří se mu ale objeví úsměv, až se mu kolem koutků a očí udělají drobné vrásky. Přitulí sek ní+ Bobr v písku... +zamumlá, mlaskne a spí dál+

[Wenai Lafayette]

+překvapeně zamrká a začne se smát, přikryje si pusu rukou, aby ho nevzbudila a jemně se vyprostí z jeho obětí, sedne si na okraj postele a protáhne se+

[Marigold]

+Povzdechne si. napůl se probudí a zapátrá rukou vedle sebe, ovšem nahmatá jen polštář. Ne zrovna nadšeně otevře oči+ Jaká je vůbec část dne? +zeptá se vzhlížejíc k Wenai spíše jedním okem, protože druhé má schované někde za polštářem+ Bude asi poledne, protože mám hlad. Můj žaludek je jako ty nejlepší hodiny.

[Wenai Lafayette]

Jo, už je po poledni. +ozve se ze šatníku, kam zalezla, vyjde z tama v rukou nese chumel oblečení, je to směs moderního a starobylého pánského oblečení a Wenai to hodí na postel+ Je skoro jedna. Jak se mají bobři v písku? +neodpustí si poznámku s úculem+ Oběd je už určitě nachystanej a tady si můžeš vybrat co chceš. Je to jen trocha oblečení. Pozdějc najdu zbytek a nechám ti ho donést do pokoje. +lehne si na postel, aby na něj dosáhla a dá mu pusu+

[Marigold]

Ááááh! +obrátí se na záda s povzdechem+ Já si to myslel. Žaludek se nikdy nemýlí +zakrouží si rukou po břiše+ Jací bobři? +nechápe+ Ty přeci nemáš žádného bobra, natožpak s pískem +podivuje se. Prohrábne rukou oblečení které vedle něho hodila+ Pěkné. Cizí kalhoty a košile po mě házíš +ušklíbne se kysele+ Jen doufám že na něčem s toho nenajdu nevypratelnou skvrnu od krve nějaké příšery +nenápadně naráží na to jestli některá košile není po Geraltovi+