od Marigold » čtv pro 23, 2010 2:13 am
Nezaručuji že tě za dřevo nebudu považovat, ale nevezmu ti ji. Hřích na něco tak krásného nehrát, ale přinejmenším bude v dobrých rukou a u někoho kdo ji nepoužije na podpal +zachvěje se+ S té představy je mi až fyzicky zle +prohlásí. S dětským úsměvem se začne dobývat do krabičky, ze které nejprve vytáhne kouli+ To není křišťálová koule +přečte nahlas nápis+ Tak co to tedy je? Těžítko? +otáčí ji v rukou+ Zajímavě se leskne +odloží ji na postel, to ho sice moc nenadchlo, ale kniha už je něco jiného. Vytáhne ji, rozevře a rozzáří se jako sluníčko+ To je krása! +přitáhne si ji aby jí políbil, nejdřív na rty a pak i na tvář+ Děkuji. Sice nevím kdo ten William byl, ale báseň je báseň +začne očima běhat po řádkách a jestli ho Wenai nepřeruší, asi se jí tu začte :-D+