Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Viktor Lafayette]

+lehce ji štípne do zadečku a pak ji vezme kolem pasu a jde s ní+

[Wenai Lafayette]

Brácha? +zaklepe a nakoukne dovnitř+

[Viktor Lafayette]

Co je? +zvedne se z křesla a odloží knížku+ Co potřebuješ?

[Wenai Lafayette]

+vejde dovnitř a posadí se do křesla ze kterého vstal, chvilku mlčky pokuřuje a kouše si ret+ Hele, brácha, já na chvíli odjedu. +začne pomalu+

[Viktor Lafayette]

No a? Na to snad nepotřebuješ moje požehnání. Od té doby co... co jsme tady sami tak si děláš co chceš.

[Wenai Lafayette]

No jo, ale já bych potřebovala abys dohlíd na hotel a na antikvariát a tak vůbec. +zvedne se zase z křesla+ Jedu pryč s Marigoldem a nevím, kdy se vrátím.

[Viktor Lafayette]

S Marigoldem? +přijde k ní a podívá se jí do očí+ Vážně? Víš, nepřipadáš mi šťastná, ne tak jako dřív. +pohladí ji po tváři+

[Wenai Lafayette]

Některý věci se spravit nedaj, brácha. +podívá se mu do očí+ Jo s Marigoldem, mám ho ráda a nechci sedět na zadku a ubíjet se smutkem a opiem jako ty. Budu se toulat světem s Marigoldem a s loutnou. On mi totiž dal loutnu. A budu šťastná. Budu ať chcu nebo ne. +dupne si+

[Viktor Lafayette]

S loutnou? Myslel jsem, že jsi z hudbou skončila, když jsi před tou učitelkou rozbila na prach tu harfu, že prý s ní vypadáš jak bárbína? +zeptá se jí zpytavě+ No tvoje odhodlání tě rozhodně ctí, a já tě v něm podržím. Jeď si kam chceš, ale vrať se, sestřičko. A buď na sebe opatrná, nerad bych o tebe přišel. A kdyby něco, tak tě zavolám tím způsobem jako obvykle?

[Wenai Lafayette]

Neboj, nic se mi nestane. +usměje se na něj+ Jo, zavoláš. +obejme ho+ Díky brácho, seš skvělej. Ale neříkej to Marigoldovi. +koukne na něj prosebně+