Hlavní salon - podium

[Styx]

+fascinovaně sleduje černého jezdce, který pronásleduje Anbreyho. Cítí jakési uspokojení, že upír je alespoň na pár okamžiků lovenou zvěří a doufá, že si to náležitě užívá+

[Jean-Claude]

*...z ní se postupně doostří galské pobřeží se svým temně modrým mořem...ve vzduchu se opět vznáší vůně slané vody, tentokrát ji ale nekazí žádný zvuk přístavu nebo pachuť kovu a nafty....jen tiché, klidné místo, jehož svatyně se ztrácí ve vodě a temnotě*

*z mlhy se ozve známý sametový hlas J-C* nemusíte se bát, tak daleko vás nevezmeme....*poslední slova je obejmou jako chladivý satén a na okamžik to vypadá, že je přece jen stáhne k sobě do hlubin oceánu...z toho pocitu je vyvede známý pach velkoměsta a jeho ruch, jak se jen nad hladinou přesunou do přístavu NY na začátku 20.století...v pozadí vysoké mrakodrapy, ulicemi se občas rozhlehne troubení veteránů..tu a tam je možné zahlédnout některé z "mužu cti" v obleku a klobouku...jak pokuřují cigaretu a domlouvají "práci" popřípadě se zbavují v přístavu nepohodlných práskačů mafiánských rodin...*

[Rebecca Altamirano]

Ať se snaží sebevíc udržet neutrální výraz, J-C hlas a iluze jí vykouzlí na rtech lehký úsměv.

[yohannka]

+uklidní se a usmívá se jak vidí další iluzi. A konečně do sebe kopne zbytek panáka+

[Samantha Wood]

*Upíjí a pozoruje jak se z naprostého klidu pobřeží stává rušný přístav. Dokonce se jí zdá, že krom všech pachů cítí i cigaretu,kterou kouří nějaký muž v iluzi. Nepřestává se divit a je ráda že se scéna trochu zklidnila*

[Styx]

+uvolní napětí, které se v ní předtím nahromadilo a pohodlně se opře v křesle a pozoruje šrumec v přístavu+

[Beatrix]

+drží se co nejdál od všeho a všech co se kolem ní objevuje, chvilku dokonce i přemýšlí o tom, že naprosto zbaběle zdrhne, ale zavrhne to, páč by ju cestou beztak něco sežralo. tak tam sedí a objímá si dál kolena a poočku nenápadně koukne, jestli tam pořád ještě sou všichni okolo.+

[Jean-Claude]

*jak se přístav a okolí začne více vybarvovat, probíhají v něm změny jako na zrychleném filmu...čím více barev "film" obsahuje, tím blíže současnosti výjev je, až skončí u té samé iluze současného přístavu, který je přivítal na začátku...s tím potemní i modrá průzračná voda a nabyde spíš podoby černého inkoustu..nad celým přístavem se na nočním nebi místo hvězd objeví zamlžený obraz, trochu připomínající fantazii a něco z dávné historie....tu, která je nenávratně pryč....inkoustová stopa po tváři dívky, která se nápadně podobá živoucí Therese z plesu, se vlévá do vod přístavu...*


*na hraně podia se objeví sedící J-C, neexistující vánek se mu opírá do košile a vlasů*
tak to byl jen malý výlet dobou, kterou někteří z nás měli možnost viděť a zažít...pro vás...*pousměje se* nechám vás samotné se rozhodnout, která doba je lepší, jestli tahle, nebo ta dávno minulá...užijte si zbytek večera a někdy zase naviděnou...*s posledními slovy je opět pryč jen z poslední iluze se sklenice s vodou rovněž vybarví do odstínu inkoustu a místo plachetnic v nich plavou bílé růže*

[Remus Lupin]

*konečně se probere ze skoro transu, aniž by si to uvědomil, že celou dobu skoro drtí ruku Styx díky všem těm vjemům, tak se přinutí ji povolit sevření a vydechne, když se v sále znovu začnou rozsvěcet obyčejná světla*

[Neferet]

+téměř se zatajeným dechem sleduje scenérie měnící se jí přimo před očima. hlavu mírně nakloněnou přemýšlí jestli by někdy chtěla prožít staletí a sledovat změny, které by se zatím děly. zvende oči ke Spikeovi a chvilku zkoumá jeho tvář, těžko říct na co přesně myslí. stočí pohled zpět k podiu, když se ozve J-C hlas a lehce se pousměje. shlédne na bílou růži ve sklence a začne tleskat+