Bar - balkon

[Nesmrtelný]

Mě nejvíc zaujala minulost. Přineslo to většinou ne moc dobré věci, ostatně já v poslední době vzpomínám jen na to zlé co jsem kdy zažil +v očích má opět stín vzpomínek+ Budu upřímná; myslím že mi začíná scházet ženská ruka, protože už je to let co jsem někoho miloval a byl milován +podívá se k baru+ Dobrá, dám si jednu sklenku vína, teď už myslím nemusím být střízliví +usměje se+ A ty máš přítele? +pozvedne krátce oči k nebi+ Myslím že neexistuje dobrý způsob jak se na tohle zeptat, pořád to bude znít hloupě a dolézavě.


(Becc, ano bylo by to poněkud problematické, ale za její "Do prdele, jaktože není mrtvej?!" by to možná i stálo vystavit ho nebezpečí. )

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: Ty už toho máš asi hodně za sebou vid?A spostu toho bylo špatné?!*spíše než se zeptá, to konstatuje* Je to na tobě vidět, né vzhledově *doufá,že se ho to nedotke* spíš je to poznet z tvého chování. To jak působíš na okolí, to jak se kolem tebe vlní taková aura klidu a a asi jistého smíření...*zarazí se*Promin ještě v sobě nemám ani kapku a už mi to kecá z kopce. Neber to radši vůbec vážně. *řekne a objedná oboum sklenku bílého a uhne očima* Nikoho nemám* řekne prostě a uvědomí si, jak moc je pravdivé to slovo NIKOHO*

[Ares]

Memory: Podívá se na ni dost nedůvěřivě, jestli si z něj opět jenom nestřílí. Pokud to myslíte vážně, slečno a řeknete mi, kde bydlíte, odnesu vás kamkoliv.

Becca: Toho se nevzdávej. Zbytečné řeči ti život nezachrání. Spíš naopak. Já vždy preferoval: nejdřív zabij, pak se ptej. Ušklíbne se, poněvaž je mu jasné, že ptát se v takovém případě už nemá smysl. Jsi hodná. Usměje se na ni upřímně a pořádně si lokne z flašky co má pod pultem. Je to hrozné mučení, když tu celej den musím nalívat a já si při tom nesmím dát ani sklenku.

[Nesmrtelný]

Jde o to co si člověk představuje pod pojmem hodně, ale ano spoustu s toho bylo špatné. Stačí se podívat do historie. Ovšem neříkám že všechno, například z láskou a radostí vzpomínám na svůj domova, na některé své přátele a samozřejmě na všechny moje ženy +pozvedne sklenku+ Já mám také ve zvyku mluvit a planě filosofovat o životě, takže to máme společného... Na plané řeči, ať nám dlouho vydrží! +řekne přípitek a upije+ Vůbec niko? +všimne si že to nemyslela jen co se týče přítele. Položí si ruku na prsa+ Zajímavé, nepřipadal jsem si do teď jako neexistující, ale při mém věku je možné že jsem na svou neexistenci zapomněl +dál si ohmatává hrudník+

[Samantha Wood]

Nesmrtelný: *poslouchá ho jak mluví a jak se mu při vzpomínání trochu rozostřil zrak. Ale nechce se probírat minulostí a jitřit jeho rány, tak se k tomuhle tématu radši už nevrací*Jsem ráda, že to bereš takhle. Občas se lidi urazí,když jsem moc upřímná nebo když přemýšlím nahlas* řekne a hřejivě se na něj usměje. Připije si si ním a když začne žertovat tak se zcela upřímně rozesměje* Dobrá dobrá. Na tomhle místě znám zatím jen tebe a doufám,že tě můžu nazývat přítelem. Takže de fakto už nejsem tak sama * usměje se a vděčne mu stiskne ruku,kterou se před chvílí snažil teatrálně dokázat svou existenci*

[Rebecca Altamirano]

(laach, tak to by stálo rozhodně za to:D sakra, to mi připomíná, že mám těžkej absťák...potřebuju další knížku! )

Ares: jo já vím, že ne... jenže tenkrát mi o krk nešlo...tedy...ze strany Jean-Clauda určitě ne...spíš naopak... Nakrčí zamyšleně čelo, jak si to znovu přehrává. A dojde jí, že jí možná tak trochu záchránil krk. Mno...ale to je fuk, třeba ještě někdy dostanu "milost". Uculí se. Času na tom mám víc než dost. Ušklíbne se a nechá si zas dolít. Jo, tak to mi povídej. Já většinou když tu něco dělám, otevřu si flašku...dvě..ehm, no... Usměje se nevinně. Nějak poslední dobou chlastám, či co... Potřese hlavou, jakoby ani netušila, jak k tomu došlo:P

[Nesmrtelný]

+Sevře její ruku a přitáhne si ji ke rtům. Políbí ji, trochu jinak než když jí zdraví+ Jsem neskonale šťastný že mám tu čest být tvůj přítel +řekne s jemný úsměvem a pustí její ruku+ Na upřímnosti není nic urážlivého, pravda bolívá, ale urazí podle mého jen hlupáka. A přemýšlení nahlas +usměje se koutkem úst+ to přeci musí každý muž přijímat s povděkem, vždyť kolik času my strávíme bádáním nad tím co si naše něžnější protějšky myslí. Ať už se jedné o věci prosté, jako jestli se jim líbí naše nová kravata nebo věci vážné a to zda-li nás milují.

[Samantha Wood]

Většinou svou spontálností muže spíš děsím, než přitahuji* přizná a se usmívá. Je na ní vidět,že si z toho nedělá vrásky* Většinou chtějí křehkou a jemnoou květinku a né ženskou co se o sebe umí sama postarat a stojí si za svým názorem. Ale tak snad se najdou i tací kteří to na mě ocení* dopije skleničku a stále se usmívá.* No né každý chlap je tak volnomyšlenkářský a férový k něžnějšímu pohlaví jako třeba ty *mrkne na něj spiklenecky*

(většinu konverzace tu zase tovří ti naši dva Já ale fakt nemůžu za to,že Sam je tak ukecaná )

[Beatrix]

+Nakoukne tam, ale Mem se baví, tak pošle přes barmana vzkaz, že na ni bude venku čekat limuzínu a nemusí spíchat a sama zmizne ven a po procházce se přemístí+

[Nesmrtelný]

+Přikývne+ To jsou naše ochranářské pudy, co nás muže nabádají věřit že všechny ženy jsou potřebují neustále ochranu. Já si velice cením těch co se, jak si řekla, o sebe dokážou postarat. To ale neznamená +usměje se+ že ženy nerad rozmazluji. Vlastně je to přesně naopak +podotkne+ Neřekl bych že je to volnomyšlenkářství, spíše poučení z historie a zkušenosti +napije se, nebo spíše jen tak ucucává+.

(On je taky takoví. Jemu bys mohla vytáhnou žaludek z těle, dát mu ho do dlaní a on by ti vynadal jak je neslušné vytahovat mu žaludek.... a pak by tě jím zadusil, to už je ovšem jiná kapitola příběhu. Jdu spát. Dobrou)