Lokál

[Wenai Lafayette]

Hildegarda, +řekne mu+ moje druhé jméno je Hildegarda, ale to ti říkám jenom proto, že nechci aby ses mi v noci coural po hotelu. +uculí se na něj+ No, už jsi mě odhalil. Nejsem recepční, jsem majitelka, teda jedna z majitelek, ta druhá, Syriana, je zrovna velmi vytížená svými dětmi. +usměje se na něj+ Odkud ty vůbec pocházíš? Asi ne odnikud z kouzelnické oblasti, když máš takový auto..?

[Richard Prewett]

+Jeho úsměv se rozšíří, no ne proto, že by se jí smál.+ Dobrá, teď už určitě nebudu. Nebo nebudu kvůli tomu jménu. +Mrkne na ni a to mrknutí může znamenat cokoliv.+ Náhodou, mě se jméno Hildegarda líbí. +vyhlásí rozhodně.+ Aspoň jako druhé jméno určitě. Prozrazuje to o tobě, že pocházíš ze vznešeného rodu. Mám pravdu? +zahledí se na ni zkoumavým pohledem.+ Tak majitelka. +zasměje se.+ A víš, že bych to do tebe i řekl? Má rodina pochází z Anglie, ale za první vlády Voldemorta rodiče utekli a já jsem vyrůstal v Americe. Ne že by mě kouzlení nebavilo, ale některé mudlovské věcičky mají své kouzlo. +usměje se.+

[Wenai Lafayette]

+chvilku ho podezřívá, že se jí směje tak se na něj tak jako zamračí, ale pak se její rty roztáhnou do úsměvu+ Jistě, starého a vznešeného. +aristokraticky se narovná, zasněje se a zase se opře+ V Americe? A kde přesně? Líbilo se ti tam, nebo si myslíš, že v Anglii by to bylo lepší? Samozřejmě, když pomineme Amo - Voldemorta. +vzpomene si, že Amona, už pěkně dlouho neviděla+ já teda k mudlovským věcem chovám spíš nedůvěru, nikdy nevím, co udělají a mám tendence je rozbíjet.

[Richard Prewett]

+Ušklíbne se pobaveně, jak se Wenai narovná, pak ale řekne o něco vážněji.+ V San Franciscu . +napije se piva, když ho odloží, pokračuje. +Upřimně, v Americe se mi líbí. Nevím jestli bych se chtěl vrátit do Anglie. Angličané jsou podle mého příliš konzervativní a navíc to počasí... +lehce nakrčí nos. +Mí rodiče by se samozřejmě vrátili rádi. Oni jsou takové ty typy, co by každého nejradši navlékli do hábitu a poslali pracovat na ministerstvo. +Pokroutí nesouhlasně hlavou, v jeho očích se objeví smutek a záchvěv hněvu, no o chvilku se opět usmívá a je to všechno pryč.+ Každopádně.... naštěstí pro mě... kolují pořád fámy, že Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit je naživu. Takže rodiče si netroufnou vrátit se. +Je na něm vidět, že ho to nesmírně těší.+ Opravdu? Ale mnohdy je to škoda. Překvapilo by tě, co všechno jsou mudlové schopni vymyslet. +V očích mu zasvítí šibalské plamínky.+ Říkalas, že máš auto a nejezdíš na něm?

[Obsluha]

+a obsluha jim nosíí, co si jenom napřejou, plus pozornosti podniku jako různý oříšky k pití a tak... ale hlavně megaporce jídla, co si objednali+
(jestli ještě jídlo nemáte, sem vás jenom prolítla)

[Wenai Lafayette]

Myslím, že se radši bez průvodce budu držet od mudlovských věcí dál. Jedno setkání s mixérem mi úplně stačilo na hodně dlouhou dobu. +zasměje se+ No jo, já mám auto. Bentleyho. +napije se vína a dodá+ Z roku 1923. Vedle tvýho lamborgini vypadá, jako kdyby ho vytáhli z pravěku. +ušklíbne se vesele a pak trochu zvážní+ No, ony to nejsou fámy, Voldemort je pořád naživu. +přejíždí prstem po stopce sklenky s vínem a pak se na něj koukne+ Takže rodiče chtěli aby jsi pracoval na ministerstvu?

[Richard Prewett]

Neříkám že jsem zrovna fanatik do mudlovké techniky, no kdybys chtěla, průvodce bych ti dělal rád. +vesele se zasměje.+ A přežili jste oba? +Jakože, jestli to přežil i ten mixér.+ Žertuješ. +řekne téměř pohoršeně.+ Ty máš takové auto a nejezdíš na něm? To ale musíme rychle napravit! +začne se culit, no pak v okamžiku zvážní jakoby někdo otočil vypínačem.+ Myslíš to vážně? Voldemort je pořád naživu? +v očích se mu mihne stín.+

[Wenai Lafayette]

+tváří se vážně, trochu rozpačitě si zkousne ret a pokývá hlavou+ Jo, je. Proč... proč to chceš... co vlastně... ? +řekne nesouvisle, ale za každým tím slovem je otazník+

[Richard Prewett]

+Chvíli si zamyšleně pohrává se sklenkou a pozoruje ji, no pak se opět uvolní.+ V tomhle jsem asi pořád trochu ovlivněn rodiči, kteří z něj pořád mají hrůzu. +pokrčí rameny.+ Mě je to v podstatě jedno, pokud neohrožuje nikoho z mých blízkých. Nejspíš se tedy stáhl do ústraní, když už o něm není tolik slyšet. +dodá zamyšleně.+ Proč tě má reakce vlastně tolik polekala?...A jídlo. Měli bychom se do toho pustit ať nám to nevystydne. +Usměje se, jakoby se vůbec nic nestalo a pustí se s chutí do jídla.+

[Wenai Lafayette]

Protože ho znám. +zamumlá skoro neslyšně a věnuje se svýmu talíři a začne jíst a vypadá, že jí to vážně chutná+ Takže myslíš, že by jsi mě dokázal naučit řídit, jo? +usměje se na něj+ Vždycky mi to přišlo strašně složitý, ale možná mi to jen špatně vysvětlovali.