Lokál

[Richard Prewett]

Počkej, počkej. +začne se dusit kouskem řízku a přestane, až když to spláchne pořádným douškem piva.+ Ty znáš Voldemorta? +zahledí se na ni ale ne zle, spíš tak zkoumavě.+
To ti teda vysvětlovali pěkně blbě. Na řízení není nic složitého. Zařadíš, sešlápneš plyn a točíš volantem. To je vše. +usměje se a ukrojí si další porci řízku.+ Mělas pravdu, vaří tu opravdu moc dobře. +pokývá uznale hlavou.+

[Wenai Lafayette]

No jo, no, znám. +škrábe něco ze stolu a kouká po něm zkoumavě, jako co to s ním udělá a jestli ji tam nenechá+ Občas jsme se potkali, ale už jsem ho delší dobu neviděla. +pomalu ujídá svou svíčkovou+ To není pravda, to jsem dělala, sešlápnout plyn a jedeš... Řadit taky, ale prostě nic, jenom to nějak chrchlalo a řvalo a pak to auto poskočilo a pak jsem utekla, protože posločilo přímo do kandelábru. +napije se+

[Richard Prewett]

+Ještě chvíli na ni hledí, no pak opět jen pokrčí rameny. On si ze života příliš těžkou hlavu nedělá.+ Tak ho znáš. +řekne mírně, jakože mu to vůbec nevadí.+ Na druhou stranu, taková známost nemusí být mnohdy špatná. Pokud tě pak nebude chtít zabít. +Pomalu dojídá.+ Poskočilo do kandelábru? +začne se smát.+ Dobrá! Tak tohle je výzva! +náhle se postaví, až se židle povážlivě zakymácí, no zůstane stát. Zvedne sklenici s nedopitým pivem a podrží ji, jakoby přednášel přípitek.+ Wenai Hildegarda Lafayette... +hledí ji přitom do očí a tváří se smrtelně vážné.+ Já, Richard Augustus Prewett slibuji, jakože stojí Merlin nademnou, že tě řídit naučím. +přednese slavnostním hlasem. Vůbec mu nepřekáží, že po nich všichni civí. No po chvilce mu začnou cukat koutky, nenápadně se rozhlídne kolem, pak se nakloní k Wenai a tiše zašeptá.+ Asi jsem to trochu přehnal. +uculí se.+

[Wenai Lafayette]

No... +kouká na něj jak vstane a po tváři se jí rozleje úsměv, pokusí se zatvářit vážně, ale moc jí to nejde, vstane v ruce skleničku vína+ Já, Wenai Hildegarda Lafayette, +odříkává vážně a koutky jí cukají+ slibuji tobě, Richarde Auguste Prewette, že se budu pilně učit a že ti nebudu dělat naschváli jako těm, co se mě to pokoušeli naučit dřív. +mrkne na něj, ťukne si s ním a napije se+ Tak přísahám! +řekne nakonec děsně vážně, ale pak se rozesměje+

[Richard Prewett]

+Má co dělat, aby to, jak vyprskne smíchem, zamaskoval do něčeho společensky přijatelného, jak se i Wenai začne smát.+ Líbíš se mi čím dál víc, Wenai. +řekne už o něco vážněji, když se mu podaří normálně nadechnou. Pak se otočí k ostatním hostům, kteří ne ně zírají jak na nová vrata.+ Přeji vám všem co nejuctivěji dobrou chuť milé dámy a ctění pánové. Nás si prosím vůbec nevšímejte. +S pobaveným úsměvem se opět otočí k Wenai. Počká než si sedne a pak se posadí i on.+ Už odsaď někoho vyhodili kvůli nevhodnému chování? +zeptá se tiše, tak aby ho slyšela jen ona a tváří se při tom lišácky. Mystelas to vážně? Žes dělala naschváli svým učitelům?

[Wenai Lafayette]

Ne. +nakloní se k němu a zašeptá+ Tady tě nevyhodí skoro za nic. +opře se a tváří se jako andílek, ale v očích má jiskřičky šibalství+ No, párkrát jsem něco provedla. Elektrický úhoř v přihrádce. Začarovaný boty, svázaný tkaničky. Nic tak hroznýho. +pokrčí rameny+ Navíc to byl strašnej suchar. Ale já ti nic takovýho dělat nebudu. +usměje se na něj svatouškovsky+ Slíbila jsem ti to.

[Beatrix]

+Smykem zaparkuje venku, přes černý brýle asi víceméně houby vidí, takže málem vrazí do futer, ale nakonec to vybere a zmizí ve sklepě. Po pár minutách se vybelhá nahoru a táhne dva velký kanistry, který hodí do auta a zase zmizne.
Po chvíli vyběhne ze sklepa voják a zařve něco německy, že se všichni přítomní uniformovaní zvednou, ponasedají do aut a odjedou. Takže je lokál skoro prázdnej.
A po další chvíli kolem profrčijou hasiči.+

[Richard Prewett]

Vlasní zkušenost? +ušklíbne se na ni spiklenecky.+ Ts, ts, ts. +vrtí káravě hlavou a pobaveně se při tom usmívá, jak o tom Wenai mluví.+ Silně mi někoho připomínáš. +vyhlásí rozhodně.+ No to doufám, že nebudeš. Radši si ale vezmu boty bez tkaniček. +mrkne na ni.+
+Jak se to tam naráz vyprázdní, jenom se překvapeně rozhlédne kolem.+ To je tu běžné? +zeptá se zaujatě, když se opět podívá na Wenai. +Tolik vojáků snad nehlídá ani amerického prezidenta.+

[Wenai Lafayette]

Jo. +pokývá hlavou+ Tady je spousta vojáků, jako na Mýtince. +uculí se+ Myslím, že je to hlavně proto, že zdejším majitelkám se vojáci líbí. +nenápadně se rozhlídne, jestli ji některá z nich neslyšela+
Takže připomínám, jo? No to by mě vážně zajímalo koho. +opře se a napije se vína a pak se na něj zpytavě podívá+ Hm?

[Richard Prewett]

To mě zajímá. +opře se pohodlně do židle a hlavu stočí lehce na stranu.+ Tak tomu říkám dobrý způsob. +zasměje se.+ Když se ti něco líbí, obklop se tím a můžeš si ještě vybírat. +chvíli jí její pohled opětuje, jakoby s ní chtěl soutěžit, no pak se usměje. Ale takovým spíš svůdným úsměvem krále školního plesu.+ Co když ti řeknu, že mě?