Lokál

[Wenai Lafayette]

No tak to jsme dva, já bych ji asi taky netrefila, ale to nevadí. +uculí se+ No, oni mě vlastně ani tak nezachránili, když vezmu v potaz to, co se stalo potom. Oni totiž, když tam přišli, tak jsem samozřejmě čarovala, aby na mě ti pavouci co tam byly nemohli a oni když to viděli, tak nabili dojmu, že jsem nějaká svatá nebo co. +pokrčí rameny a zatváří se rozpačitě+ Nebo snad bohyně, já jsem jim nerozuměla. No a dovedli mě do jejich osady a pak mě zachránil bratr, který mě do toho Peru vlastně vzal, on je archeolog. +koukne na něj a trochu se zamračí+ Co ty to se mnou děláš? Obvykle tak upovídaná nejsem. +usměje se+ Ještě si zkazím pověst. +koukne na něj káravě+ Jak dlouho se chceš zdržet v Dublinu? Vlastně tady v tom okolí a tak.

[Richard Prewett]

+Začne se opravdu pobaveně smát, pak se ale trochu zarazí.+ Promiň, v té situaci ti asi nebylo moc do smíchu, ale i tak je to poměrně zábavná historka. S čarováním před mudlama byl vždycky tak trochu problém. Jedni nás upalovali, druzí nás zas můžou uctívat. +Usměje se na ni.+ V tvém případě by mě to ani nepřekvapilo, že tě považovali za bohyni. +řekne pořád s úsměvem, ale jeho oči prozrazují, že to myslí vážně.+
+Uculí se jako malý kluk, když se na něj Wenai oboří.+ Chceš říct, že máš pověst zamračené a mlčenlivé dámy? +mrkne na ni.+ Tomu nevěřím. +vyhlásí rozhodně.+ Ještě nevím. +zamyslí se.+ Do toho plesu určitě neodjedu a pak, uvidí se. +pokrčí rameny.+ Možná budu mít důvod zůstat o něco déle. +zahledí se na ni a i když se pořád usmívá, ten úsměv je o něco vážnější.+

[Wenai Lafayette]

Zamračené ne! +zvedne prst+ Pouze mlčenlivé. +pohlédne mu do očí, když se na ni tak trochu vážně usmívá a trochu se usměje i ona+ To by bylo fajn. +hledí mu do očí a přemýšlí, že by bylo fakt užitečný, kdyby mu viděla do hlavy+ Ale ještě mě musíš naučit řídit, na to nezapomeň. +mrkne na něj+

[Richard Prewett]

+Pousměje se.+ No mě se rozhodně líbíš víc jako upovídaná, než mlčenlivá. +usměje se o něco víc.+ Ale pokud chceš, budu povídat víc než ty. Pak tě nikdo nebude podezřívat. Protože se to ztratí. +mrkne na ni vesele.+
Tak to neměj strach. Neodjedu, dokud mě tím autem nevyvezeš sama. +zarazí se.+ Jo, tak teď to nejspíš vyznělo trochu divně. +malý úšklebek.+ Chtěl jsem tím říct, že neodjedu, dokud svoje auto nebudeš vědět dokonale ovládat. +A číšník jim donese pití. Zahledí se zamyšleně na chvíli na svou sklenku.+ Víš že jsme si před tím ani nepřipili?

[Wenai Lafayette]

+rozesměje se+ To aby sis tu zařídil trvalej pobyt. +chytne sklenici+ No tak to by chtělo přípitek teď. Tak na co si připijem? Rozhodně to musí být něco neobyčejného... Ale nechám to na tobě. +usměje se na něj+

[Richard Prewett]

Pokud mi budeš svazovat tkaničky... +ušklíbne se.+ Jo, tak neobyčejného... +chytne svou sklenici, postaví se a důležitě si odkašle.+ Ehm, ehm. Připíjím...+pozvedne sklenici+ ...na mísu koblih. +dokončí vznešeně a na slovo koblih dá speciální důraz.+

[Wenai Lafayette]

+také vstane a když to řekne, tak se usměje, ale velmi překvapeně+ A hodně pocukrovaných +dodá, přiťukne si s ním a napije se a pak si sedne+ No tedy, musím vzdát hold tvé originalitě, tohle by mě nenapadlo. Vážně musím říct, že se mi s tebou skvěle pije. I když ty nepiješ, což je rozhodně škoda, takže tě budu muset někdy ještě někde opít. To je vlastně důvod proč jsem se nechtěla naučit jezdit autem. Protože pak bych musela řídit a nemohla pít! +vzpomene si+

[yohannka]

+vystřídá Bärbel za barem a se zíííváním sleduje hrozně nenáápadně kdo to tam vůbec .. a koho novýho si wenai přivedla+

[Wenai Lafayette]

(jo, potřebujem novou hospodu )

[yohannka]

(ts.. jenom hezky buďte tady ať vím nový drby )