Lokál

[Beatrix]

Bea-Tirage: de ti to skvěle! +pochválí ju+ roznes protímtě jídla z kuchyně...+zatím dělá kafata+ - yohannka?! vím já! mně se nesvěřuje! +zavrčí+

(to si amon myslel o té ženě...)
Amon: jak říkám, zažil sem už horší matroš...kurva...+zazvoní mu mobil+ jo? ne...já se na to vyseru..nic, dámy. musím jít, ale brzo se vrátím. +mrkne na Tirage a zmizne před barák+

Beatrix: a co zaplatit?! +zařve za ním+ hm, nic co... Hele...Tirage...já budu muset taky odejít...+vidí, že se amon venku s někým vybavuje a sedá do auta+ možná na trochu dýl, tak se tu zatím snaž! +vrazí jí do ruky klíče a letí ven, nasedne do hummera a nenááápadně amona sleduje. a bude ještě týden sledovat+

[Tirage]

chytí klíče a kouká, co se děje
cože, jak... ale už vidí jen Bee záda no to je bezvadný, fakt super... povzdychne a pak se narovná v zádech a sevře v dlani klíče a strčí si je do kapsy džín, pěkně pod zástěru

doroznese jídla a kafíčka, další pivka a je chvilku volněji, tak strčí hlavu do kuchyně -
chlapi, mám klíče od plantáže - chacha - takže tu velím, ne? já jsemTirage, už jsme se viděli, nějakou dobu už sem chodím. pomůžete mi? moc nevím, co všechno je potřeba dělat. ale myslím, že se dohodneme. vy mi pomůžete a já vás nebudu prudit ani buzerovat. jenom ať jsou hosti spokojení a my se nepředřeme, ne?,

[Tirage]

po dohodě s osazenstvem kuchyně píše na ceduli denní nabídky DNEŠNÍ SPECIALITA JE PSTRUH ALA CREME
a na další ZAHRÁDKA BEZ OBSLUHY, RÁDI VÁS OBSLOUŽÍME UVNITŘ. SLUNCE SI UŽÍVEJTE PLNÝMI DOUŠKY S PLNÝM PŮLLITREM NAŠEHO PIVA ...

běhá po lokále, bere objednávky, nosí pivo, kafíčka a nealko, občas něco k jídlu. jde to slušně, protože není moc lidí. a k všeobecnému překvapení jí nic nepadá a jde jí to docela rychle a dobře. objednávky si raději píše, aby nezapomněla a nepletla, kdo co chce. už ví, kam má pivo postavit kdykoli jde kolem a podobně. jak má volno, stoupne si do dveří kuchyně, aby viděla do lokálu, a krafe s kuchařem a spol.

[Tirage]

Do lokálu vejdou dva chlápci v baloňácích, oblecích, s aktovkami, na očích samozatmavovací dioptrické brýle. Celkově působí trochu jako parodie na Man in Black.

Sednou si ke stolku a kývnutím odpoví Tirage na pozdrav. Ta jim podá jídelní a nápojové lístky a jde vyměnit CD v přehrávači za něco, co evokuje gangsterské filmy z 30. let, nějaký jazz asi. Muži dlouho pročítají menu a pak si objednají dvě kávy a dvě matonky. Chovají se až nápadně nenápadně a velice tiše se baví mezi sebou.

Tirage leští za barem sklenice a kouká po nich. Za chvíli ten, co si ho pro sebe pojmenovala mister Brown-Smith (podle barvy obleku - přestože to spíš připomíná název nějaké střelné zbraně), ten, co má poněkud větší kouty, které se pomalu ale jistě stávají pleší, odchází na záchod. Druhý zůstane sedět a dopíjí kávu.
Když se jeho kolega dlouho nevrací, sáhne do držáku novin po Denním věštci, zjistí, že je už tři dny starý, sroluje chobot (teda protáhne divně xicht. Ale má vážně strašně dlouhý nos. Taky má krátké šedé vlasy a šedý oblek, Tirage si ho tedy pro sebe pojmenovala Grey-Smith) a vytáhne Pentgram. Začte se.

JE TO STEJNÉ, JAKO V KUCHYNI - ONO JE TO TAK NĚKDE MEZI TĚMITO MÍSTNOSTMI

[Tirage]

Tirage leští sklenice a pomalu se přesunuje ke vchodu do kuchyně. Opře se o futro a stoupne si, jako běžně stává, když si povídá s personálem v kuchyni a potřebuje mít lokál v merku. Snaží se zachytit kuchařův pohled. Sklenici už hrozí vznícení třením. Konečně se kuchař na Tir podívá. Mrkne a usměje se. Všimne si ale, že je holka nervózní a nic neříká, jen očima ukáže do lokálu ke stolku, kde sedí Grey-Smith. Kuchař si otírá ruce do utěrky, co má zastrčenou v pase za zástěrou a jde do vchodu k Tirage. Mrkne se na chlapa v šedém. Taky se mu zdá divný.

Kuchař šeptne k Tir: „ Je sám?“
Tir: „Druhej šel na hajzlík.“

Kuchař: „Hmmm.“ Položí bledé Tirage ruku na rameno: „Neboj, holka. Takovejch jsme už viděli…“ odloží utěrku, vytáhne ze špalíku sekáček a začne ho brousit tak, aby to bylo z lokálu vidět i slyšet svištivé zvuky ocílky. Má na tváři klidný, vyrovnaný úsměv a na chvíli zabodne pohled do Grey-Smitha. Ten mu ale demonstraci síly zkazí tím, že nezvedne oči od Pentagramu.

Tir: „Ti ale nevypadají na Amonovy kámoše.“
Kuchař: „Ne, to by museli mít trochu jiný brejle.“
Tir: „Co tu můžou chtít? Platíme někomu výpalné?“
Kuchař: uchechtne se „Jo, platíme – Amonovi, ve stejcích. Hele, holka, ty se o sebe umíš postarat, viď? Kdyby to zhoustlo, na nic se neohlížej a vem to zadem. My si už poradíme. Za hodinu se když tak opatrně vrať. Nebo raděj za dvě, to už budou těla pryč. Čím míň toho uvidíš, tím líp. No co seš tak vyplašená? Život je boj…“ zašklebí se na ni.

Tirage jenom přikývne a neví, zda ji víc překvapil obsah kuchařových slov, nebo že poprvé řekl tolik vět najednou. Normálně odpovídal jednoslabičně, maximálně holou větou.

[Tirage]

Kuchař se vrátí do kuchyně, kde prohodí pár slov k personálu. Organizačních.

Tirage se vrátí za bar, zavěsí sklenku do stojanu a vezme si jinou. Vyleští ji. Pokukuje po Grey-Smithovi. Ten si pořád čte a upíjí matonku.
Vrátí se Brown-Smith a posadí se ke stolu ke své matonce. Nic neříkají, jen na sebe spokojeně pohlédnou a přikývnou.
Tirage roznese štamgastům pár piv a jde Smithům odnést hrnky od kávy.

[Tirage]

Tir: „Mohu vám ještě něco přinést, pánové?“

Smithové skoro unisono, synchronizovaně: „Ne. Děkuji, zatím ne.“

Teď už si čtou Pentagram oba, každý jiné číslo.
Tirage se vrací za bar a když je k hostům zády, pitvoří se bezhlasně po nich „ne, zatím ne“ přehrává, což není úplně dobrý nápad, protože to je do lokálu vidět v zrcadle za barem. Smithové si ale čtou, nic nezpozorují. Ušklíbne se tomu jen jeden střízlivější štamgast-samotář,
(který na Mýtinku chodí psát vlastní paměti, přestože je mu jenom něco přes čtyřicet. Ale plánuje sebevraždu a závěť už napsal. Chce mít vše vyřízeno včas. A myslí si že: a) se paměti budou mnohem líp prodávat, když se zabije; b) už nemá žádný důvod žít teď, natož až dopíše svůj životopis. Alespoň do něj může rovnou zahrnout i smrt – konec každého života, aniž by setrvával v trapné nejistotě, jakým způsobem a kdy zemře.)

Tirage je stále nervóznější. Pohledem zabloudí ke stěně, kde visí trofeje-vycpaniny, kde sedávají a s vycpaninami besedují její mazlíčci, Matouš a Jářku. Pomyslí si skoro nahlas: „Kde jsou ti pitomí havrani, když by je člověk potřeboval? Mohla jsem alespoň poslat vzkaz někomu od nás, aby mi pomohli, nebo alespoň věděli, co se tu děje…“

[Eternity]

Tirage zahlédne kuchaře, který se tváří jakoby nic, ale sleduje lokál ostřížím zrakem. Tir směrem k němu jen trochu pokrčí rameny, on nepatrně kývne.
Tirage utře desku baru, srovnává lahve. Hodí do sklenice žábám, co předpovídají počasí, Poi a Son, pár želatinových medvídků a potichu jim domlouvá, ať je babí léto co nejdelší. Pořád se vrací pohledem k chlápkům.
V tom se vynoří kotě Felix z nějakého koutku a namíří si to přímo k Smithům. Tir na kotě volá a snaží se ho přilákat. Nemá poruce zrovna žádný kus masa ani nic podobného, tak chňapne do kleštiček na zákusky jednu ze žabek a divoce s ní mává na kocoura:

„Felixi, čičičičí, pocem, mňaminka!“

Žabka je vykulená a čumí jak žaba z kyšky, Felix se po Tir ohlédne, chvíli váhá. Protože normálně má na žabky spadeno: vždy je ocucá a vyplivne, protože vylučují kůží jedovatý sliz, pak mu je špatně a chvíli nic nechce žrát – asi tak 5 minut. A tak pořád dokola, už to zkusil několikrát. Teď se ale otočí od baru a jde ke Smithům. Přikrčí se a vyskočí jim doprostřed stolu. Tam se rozvalí a začne se mýt.

POI

pová žába Poi 1.jpg (5.82 KiB) Zobrazeno 117 krát

SON

pová žába Son 1.jpg (9.83 KiB) Zobrazeno 117 krát

[Tirage]

Smithové by si toho snad ani nevšimli, jak jsou začtení, kdyby jim do klína nepřevrhl lahve se zbytkem matonky.
Brown-Smith: „No co tohle…!“
Gray-Smith: „Merline! Slečno – prosím vás, nějaký ručník nebo něco, rychle!“
Tirage: „Felixi, co děláš! Padej z toho stolu!“
Bere od baru papírové utěrky a běží ke stolku.
Tir: „Nezlobte se, promiňte, tady…“ a dává jednomu metr a půl savého papíru, druhému pomáhá sama, klekne si k němu, a jak mu vysušuje kalhoty v rozkroku, ten sedí, drží, dýchá zhluboka a nedokáže ani nic říct. Druhý udělá kyselý xicht, suší se sám a závidí.

[Tirage]

A PROTOŽE TO TU MÁM NA POVEL A NIKDO NIC NEPÍŠE, VAŠE ŠEHEREZÁDA POKRAČUJE:
Kuchař vykoukne do lokálu se sekáčkem v ruce, za zády se mu mačkají ostatní z kuchyně a sledují dění v u stolu.
Tirage: „Promiňte, mě to tak mrzí… Ale je to jenom voda, to nenechává fleky, nebojte se.“
Brown-Smith se ale už skoro bojí, že fleky na kalhotách mít bude, jak ho Tiráge suší. Nějak popadne dech a odtáhne jí ruku s ubrouskem a zachraptí: „To už bude dobré, nechte toho, slečno!“

Grey-Smith je už pěkně otrávený, že se na něj Tir ani nepodívala a žárlí na kolegu. S pocitem převahy a dost protivně prohlásí: „Tak dost, slečno. Vy jste majitelka podniku? My jsme z ministerasva…“ a ukazuje jí legitimaci, loktem šťouchne do kolegy, který je stále tak trochu mimo, aby se také legitimoval
„…a v tomto podniku provedeme hloubkovou hygienickou kontrolu. Dostali jsme hlášení, že se tu dějí hrozné věci – nejen lidsky, ale zejména z hygienického hlediska. Prý tu vaříte LIDI! A to bez předchozí kontroly veterináře! A je těch stížností ještě mnohem víc! Myši, hmyz, je toho spousta!“
Brown-Smith jen tak chraplavě a trochu zasněně, rozkochaným tónem naprosto neadekvátním k obsahu slov, dodá: „A prý se zde nepěkně zachází se zvířátky… Achhh, hmmm…“
Grey-Smith: „U Merlina, člověče! Ovládejte se!“

Tirage se zmůže jenom na: „Co že? Lidi? Zvířata?“ a periferním viděním zaznamená rychlý a hektický pohyb v kuchyni, přes clonu zmatku jí pomalu dochází, že kuchař a spol., kteří TOHLE, stejně jako ona, nečekali, se rychle přeskupili a rychlostí blesku reagují na vzniklou situaci, kuchař zřejmě vyhlásil plán B. Tirage se podívá na stolek, kde oba Smithové drží napřažené ruce s legitimacemi Ministerstava a čte:
“Ing. Káně Myšilov, specialista na deratizace, Ministerstvo kouzel“ u Gray-Smitha
a “Mgr. Francoa Assisi, Ministerstvo kouzel, odbor ochrany zvířat a kouzelných tvorů“ u Brown-Smitha.