Elias Magnus píše:Mystick von Sachsen píše:Elias: Nechá se odvést ke stolku a usadí se. Já pořád nevím, jak se mám na tebe dívat. sklop oči a rukama si motá pramen vlasů. Stále si to nedokážu vybavit. Pamatuji si jen útržky z té noci. zvedne zrak a zkoumavě hledí na jeho tvář. Zachránil jsi mi život a já jsem ti za to vděčná, ale zároveň jsem dost zmatená z toho, co cítím. trochu se začervená.
Udelal bych to klidne znova. vezme si její ruku do svých a nezne ji políbí na snehobílý hrbet. Byla by veliká skoda, kdybys musela zít jen ve tme. najednou zmení téma. Uvazoval jsem, ze si porídím psa, ale nemám s tím moc zkuseností, tak snad bys mi mohla do zacátku pomoci.
Stáhne svoji ruku z těch jeho a položí si ji do klína. Ta náhlá změna tématu ji trochu zarazila. Psa? Vážně? opakuje bez zájmu. Zajdi do zverimexu, tam ti určitě ochotně poradí. vstane. Omluv mě, ale jdu trochu na vzduch. a zmizí od něj pryč.