Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Viktor Lafayette]

+chvilku kouří+ nechtěl jsem být takový k tobě. +podívá se na ni+ Jsi má žena a já si tě vážím a uznávám tě a tak, jsem prostě... +usměje se na ni+ Nedovolím nikomu jinému, aby se tě dotknul byť prstem. +řekne trochu tvrdě+

[Syriana Spinnel]

Ale ty ke mě takový být musíš! +zakřičí na něj trochu skrz slzy svědomí, které jí začly tíct+ já potřebuju, abys byl někdy divoký, nemilosrdný, a chtivý toho na co máš nárok. Já.. +skrz vzlyky už ani není rozumět co říká a Syr vyletí z postele a s brekem vyběhne do koupelny kde se zamkne a v koutku se zhroutí v pláči tíživého svědomí+

[Viktor Lafayette]

+když na něj vykřikne, tak se na ni zmateně podívá+ Lásko... +řekne, ale to už je Syr zamklá v koupelně, vzkouší dveře a pak si obleče boxerky, a jde si nalít panáka, sedne si do křesla a přemýšlí, co udělal, dává Syr čas, nijak se k ní nedobývá, zatím+

[Syriana Spinnel]

+vzlyká a usedavě pláče a vtekem bouchá pěstmi do všeho kolem až zhodí nějaké skleněné flakóny a ty se roztříští na miliony střepů a pořeže se o ně. Svědomí z nevěry ji dostihl v naprosto nevhodný okamžik a teď se v něm topí a nemůže z toho ven+

[Viktor Lafayette]

+když uslyší, že se něco rozbíjí vyletí z křesla a rázem je u dveří+ Lásko, co je ti? Jsi v pořádku, prosím tě otevři, bojím se o tebe.

[Syriana Spinnel]

Nemůžu... uteč ode... +ostatní slova zanikají ve vzlycích a pláči+

[Viktor Lafayette]

+zaváhá, ale pak se rozhodne a přemístí se do koupelny, dřepne si k ní+ Nikdy od tebe neodejdu. Řekni mi, co se stalo.

[Syriana Spinnel]

Ne! +vyděšeně vykulí oči a snaží se schovat aby na ni neviděl+ Nemůžu!

[Viktor Lafayette]

Tak dobře, zlato. Tak pojď do ložnice, dáme si cigaretu a půjdeme spát. +přímo ho ničí, když ji tak vidí a nemůže jí pomoct v očích má zoufalství+

[Syriana Spinnel]

+Očime plnýma bolesti se dívá na chlapa, kterého miluje a přitom ho ničí. Z posledních sil se postaví na nohy, aby se mu v zápětí svezla do náruče, neschopna se pohnout+ Je mi to líto, je mi to tak strašně líto. Je mi to líto... +mumlá stále dokola a dokola+