Pokoj v prvnímm patře vlevo

[Viktor Lafayette]

+chytne ji do náruče a odnese do postele, pečlivě ji zabalí do deky a lehne si k ní+ To nic, miláčku, všechno bude fajn. +povídá jí, hladí ji po tvářích a snaží se ji uklidnit+

[Syriana Spinnel]

Je mi to líto, je mi to líto... +mumlá mu do hrudi, tiskne se k němu a křečovitě se ho drží, aby nikam neodešel. Propláče se tak až do neklidného spánku a ani ve spaní nepřestává mumlat, jak je jí to líto+

[Viktor Lafayette]

Ššš, ššš. Já vím, to bude dobré. +kolíbá ji a hladí, objímá, ani na okamžik od ní neodejde, možná na chvilku nebo dvě taky usne, ale jinak je pořád s ní a hladí ji+

[Syriana Spinnel]

+Když se probudí, je za okny šero. Viktor ji drží pevně u sebe jako v kazajce. Ani se nepohne a jenom se dívá do blba a myšlenky se nemůžou zformovat. Jenom se dívá+

[Viktor Lafayette]

Miluju tě. +zamumlá ve spánku a položí jí jednu ruku na bříško+

[Syriana Spinnel]

+otočí hlavu a dívá se na něj pak ho sotva znatelně pohladí a vykrade se do koupeln s hůlkou v ruce. Tam si stoupne před veliké zrcadlo a dívá se na sebe nahou v odrazu celé věky+

[Viktor Lafayette]

+po chviličce se probudí a zpanikaří, když ji u sebe nemá, vyletí z postele+ Syr? +vběhne do koupelny+ Jak ses vyspala? +zeptá se jí v pohledu má starost+

[Syriana Spinnel]

+Podívá se na něj skelnýma očima, a pak k němu zkoprněle natáhne hůlku, aby si ji vzal. Jde do obýváku, sedne si do houpacího křesla, houpe se a dívá se ven+

[Viktor Lafayette]

+vezme si od ní hůlku a sleduje ji, na každém kroku, sedne si kousek od ní a sleduje ji, neví co má dělat, je naprosto zmatený a bezradný, jen přemýšlí a hledí na ni+

[Syriana Spinnel]

+Kůži má skoro modrou a zuby jí drkotají zimou+ Viktore +broukne a podívá se na něj+ pomoz mi +zašeptá skoro neslyšně+