od Nesmrtelný » úte úno 08, 2011 11:06 pm
Sam: Opravdu ti moje žárlivost přijde imponující? +zeptá se+ Co když jsem ten majetnický typ co dává svou milovanou sledovat? +usměje se+ To byl vtip, zvládnu sledování docela dobře sám a neutratím za tolik peněz +řekne s lehkostí jakoby mluvil o počasí, takže to nejspíš nemyslí vážně+ Tak to už je druhá věc kterou společně můžeme podniknout, návštěva muzikálového či divadelního představení. Možná i tu Johanku z Arku někde hrají. Ale mezi námi +nakloní se k ní+ ta skutečná byla nefalšovaný blázen. Raději jsem se od ní a její politiky držel dál, nechtěl jsem spadnout zase do nějakého svatého tažení +zakroutí hlavou+ Já blaze vzpomínám na divadlo Globe a tamní hry, ale to už je dávno v prachu a troskách.
Styx: Já vám nemám jak dokázat že jsou má slova pravdivá. Musela by jste se tou ženou stát, na což už je je pozdě, protože moje srdce propadlo jiné. Pak +pokývá hlavou+ bych vám mohl ukázat nesčetné množství maleb a fotografií, kde jsem se svými ženami ve všech jejich obdobích. Od mladistvého rozpuku kdy jim bylo třeba sotva patnáct, přes léta jiskrného ženství, k moudrosti středního věku a pak unavenému stáří. Ovšem ani to vám nedokáže že jsem jim byl věrný a miloval je do jejich posledního výdechu. Prostě vám to jen dokáže, že jsem se s nimi jednou za čas nechal zpodobnit.
Nesmrtelnost je jako umírání. Popření. Odmítnutí. Smlouvání. Deprese. Smíření.