od Syriana Spinnel » pát úno 11, 2011 11:42 am
+Hezky se mu uvelebí na klíně, hlavu zaklíní pod bradu a hledá pasáž, kterou mu chce přečíst, pak ji jasně přečítá+
"Myslíte, že na mne šťastně zapomněla?" řekl. "Nezapomněla, Nelly, však vy to dobře víte ! Vy víte tak jako já, že za každou myšlenku na Lintona jich připadá tisíc na mne. Jen v nejbídnějších chvílích života jsem o tom zapochyboval. Ještě když jsem se loni vracel do těchhle míst, strašilo mi to v hlavě, ale teď bych to musel slyšet z jejích vlastních úst, abych té hrozné pochybnosti znovu podlehl. A pak by Linton nic neznamenal, ani Hindley, ani šechny moje někdejší sny. Celý můj další život by se vešel do dvou slov " smrt a peklo ! Kdybych jí ztratil, je mi život peklem. A přecejsem býval tak bláhový a nějakou dobu jsem si namlouval,
že láska Edgara Lintona jí je dražší než moje. I kdyby ji to vyžle milovalo celou bytostí, za osmdesát let by nemohlo procítit tolik ,jako já za den. A Kateřina má srdce tak hluboké jako já . Spíše se dobře vejde do koňského žlabu, než by stačil on pro sebe zabrat všechnu její schopnost lásky. Nesmysl ! Má ho ráda o něco víc než svého, psa nebo koně. Kde by se v něm vzalo to, co Kateřina miluje ve mně? Ona ho nemůže milovat, když v něm nic není !"
+pak se odmlčí a koukne na Viktora+ Vidíš? já jsem ti říkala, že ji miluje, sice zvláštním zvráceným způsobem, ale miluje ji nadevše
Nil mortifii sine lucre
HERE WE STAND