Tirage se snaží srovnat si to všechno v hlavě a jednat co nejlépe vzhledem k dané situaci, tj. podle plánu C. „To by se z toho jeden posral, ...“, ulevuje si v duchu sprostým slovem, „... i dva! Zrovna, když přijde hygiena, je Beatrix i s Amonem někde v …hmm“, chce se jí říct „v prdeli“, ale jasně si uvědomí, že tam jsou spíš oni, co zůstali na Mýtince.
Trochu odvahy a energie jí dodá, že má stále v záloze plán D – omdlít. Což je asi zázračnou shodou okolností i preferovaný plán “agenta Brown-Smitha“, alias Mgr. Francoa Assisi, který před chvílí vzrušením ani nedýchal, teď ho pro změnu rozdýchává a co víc – právě se nám zamiloval. Pan Assisi je tedy zrovna v zajímavém rozpoložení, někde mezi sněním a sladkou mdlobou. Psychicky i fyzicky velmi vzrušen, hledí na Tirage jako na na zem sestoupivšího anděla, ztělesnění něhy, krásy a jemné ženskosti, což jen dokazuje, jak moc je mimo. Jakoby ty zářivé vteřiny trvaly staletí, čas se pro něho zastavil a on se vznáší na vlně extáze, jakou ve svém průměrném životě buď ještě nezažil, nebo zažil už tak dávno, že si to nepamatuje.