Zahrady a les

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj, opětuje mu polibek a odplouží se do kuchyně+

[Wenai Lafayette]

+přemístí je sem s Richardem, stojí v garáži, je sice čistá, ale zjevně nepoužívaná, stojí tam motorka a auto pod plachtou, kterou Wenai shrne, objeví se starý a zachovalý Bentley (obrázek v galerii na straně dva)+ Tak to je on, fešák, co? +zazubí se na Richarda+

[Richard Prewett]

+Rozhlédne se kolem a pak přistoupí k autu když z něj Wenai strhne plachtu. Pohladí kapotu a usmívá se jak při vánočním stromku.+ To tedy je. +koukne tým pohledem na Wenai.+ A ty na něm nejezdíš. +pokroutí hlavou a jeho pohled jasně říká, že tohle je neodpustitelné. Pokud má staženou střechu, vyhoupne se přes okraj dveří a dosedne na sedadlo jezdce.+ Krásné.

[Wenai Lafayette]

Protože neumím řídit, nechci ho zničit. +jo, je tam stažená střecha, Wenai nastoupí normálně, dvířkama, a celou dobu se usmívá, jak je z toho Richard nadšenej+ Tak co? Vyvezeš mě? +mrkne na něj a dvakrát tleskne a vrata se otevřou+

[Richard Prewett]

Ne, ne, ne, ne, ne. +kroutí nesouhlasně hlavou. V okamžiku z auta vyskočí opět ven a chytne Wenai za ruku než by stihla auto obejít. Přitáhne si ji k sobě, ke dveřím jezdce.+ Tady je tvé místo. Dnes mě vyvezeš ty. +mrkne na ni a na jeho tváři je výraz absolutně o tom přesvědčený.+

[Wenai Lafayette]

Cože? +jen neochotně si sedne na místo jezdce+ Ale já to neumím, nechci Bentlíka rozbít. +udělá na něj psí oči+ Přece by sis ho nevzal na svědomí. Já vůbec nevím, co bych měla dělat, je tu taková spousta páček a tohleto. +ukáže na volant+ To je co?

[Richard Prewett]

+Obejde auto a sedne si vedle ní.+ O to víc se budeš snažit, aby se mu nic nestalo. +blýskne mu v očích a cuknou koutky. Při její otázce se nejdřív překvapeně zarazí, jakoby ho ta otázka zmátla, no pak se začne smát. Je to veselý smích.+ Jak dlouho ses učila jezdit? +zeptá se, když svůj smích opět ovládne. No pobavený úšklebek mu na tváři zůstane, ale ten se vzápětí změní na něžný úsměv. Natáhne se, chytne jí obě zápěstí a ruce jí položí na volant.+ Tohle je volant. +řekne s úsměvem, ale jí se nesměje.+ Ním ovládáš pohyb auta. Když se chceš hnout vpravo, otočíš volantem doprava. +Zatáhne jí jemně za pravé zápěstí, aby si to vyzkoušela.+ A když vlevo, tak otočíš volantem na opačnou stranu.

[Wenai Lafayette]

No... jsem se to učila... +zamyslí se+ Dohromady tak asi dvě hodiny... +řekne rozpačitě a nevinně na něj mrká a usmívá se jak mrkací panenka+ Jo, doleva a doprava. +zatočí volantem+ To by mi šlo, nastartovat bude těžší. +vypadá, že se jí do toho vůbec nechce, tak se otočí k němu a vykouzlí co možná nejvíc svůdný pohled a přišoupne se k němu, přitiskne se k němu ňadry a zašeptá mu do ucha+ Už ses někdy miloval v autě?

[Richard Prewett]

A při tom jsi svému učiteli stihla zavázat tkaničky, a.... to cos mu ještě provedla. +ušklíbne se. Oči mu svítí pobavením. Jak se na něj natiskne, na chvíli překvapeně strne na místě, dech se mu trochu zrychlí, oči mu zasvítí, no po chvilce se opět vzpamatuje natolik, že ji s pobavením pleskne po zadečku.+ Nesnaž se odvést mou pozornost. +ušklíbne se.+ Kde máš klíčky?

[Wenai Lafayette]

Strčila do přihrádky úhoře. +zase se opře+ Sakra tak to mi nevyšlo. +ušklíbne se, kousne se do rtu a z přihrádky - kde není žádný úhoř - vyndá klíčky+ Klíčky, +řekne neochotně+ Jakže se to startuje? +obhlíží volant, aby zjistila, kam je má stčit+ A kdy budeme mít přestávku? Přestávky jsou nesmírně důležitý, jinak by se mi mohl zavařit mozek.