Cafeteria

[lucca vialli]

(Možná bude chtít ctnostný rytíř záchranář přece jen překontrolovat! )

Sam: +Aby si Sam nemyslel, taky si přisadí.+ Ano, byl jsem již dříve informován, že tato úžasná dívka je velice náročná. Byl bych opravdu nerad, aby byla v jakémkoliv ohledu zanedbávána!

[mollyz]

+Vrátí se ze záchoda trochu klidnější. Zakouřila si a srovnala si myšlenky. Když vidí Samíkův dost napjatý výraz, pomyslí, že je nejvyšší čas na rychlý ústup.+

Lucca: Ještě jednou vám Gianlucco děkuji, že jste měl o mě strach. Omlouvám se, ale budu muset už jít. Mám jisté povinnosti..

Sam: Same, měli bychom jít.+ Políbí ho na tvář.+

[Isamun]

Lucca: (to by jen tak stejně nemohl docenit. ne-jen tak mu to Samík neukáže )
vstane ve chvíli, kdy vidí Molly přicházet.
máte správné informace. já to vím z vlastní zkušenosti. a z jisté zanedbanosti se jí právě já i moje rodina snažíme vytrhnout. rád jsem vás poznal. pěkné odpoledne!

Molly: ano, půjdeme. políbí ji lehce na rty a vezme ji za ruku a vede pryč. když jsde kolem pultu, nechá tam velkou bankobvku.

[mollyz]

Lucca: Nashledanou, Gianlucco! + s úsměvem mu zamává a přitulí se k Samovi.+

Sam: Pevně mu stiskne ruku a nechá ho, aby je oba přemístil zpátky na Miracles.+

[Isamun]

(a hrabě už neřekne ani popel?)

Molly: obejme ji a přemístí se s ní domů.

[lucca vialli]

(to je furt honění...takovejch postav...uf! )

Molly: +Rychle vstane a ukloní se.+ Ještě si vás najdu, Madeleine. Děkuji, že jste přišla.

Sam: Sbohem, pane Morffe!

+Když ti dva zmizí, sedne si zpátky k nedopité kávě, dívá se na ulici a přemýšlí o tom, oc právě zažil. Jeho vysněnou milovanou Madeleine, objímá muž s vlasy jako otrok a myslí si, že jí dokáže uspokojit. Nevěřícně zavrtí hlavou.+

[Isamun]

otrok? A USPOKOJIT?

[Fabien]

klídek, vousáči...u Mollyny vedeš jasně ty!

[Isamun]

(a hele ho! sudička radilka, do všeho každýmu krafe, doktor...)

[Fabien]

(drž pysk, votroku , taky sem moh fandit hraběti.. )