Tir: +Ukloní se a uváže si na nahé tělo zástěru, aby si nic důležitého nepřipálil. + Jistě madam, bude o vás pečováno jako o drahocenný náhlad koření...Dovolil bych si vám připravitrybí delikatesu, když už jsme na lodi...+dělá opičky, ale už si na kuchyňské lince připravuje propriety.+
(cc. plavčík. je to velkomožná dáma na návštěvě a Fab ji musí rozmazlovat )
Fab: ano! delikatesu! těší se a jak je vnitřek loďky malý, natahuje se k lince a očuchává, co tam Fab má. a zvědavě zjišťuje. čuchám čuchám, co to čuchám?
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Blbne a strká ji ruku před oči, aby nenačuhovala.+ Čucháš sledě se zeleninou. Bude salát. Speciální norský recept...delikatesa!+ děsně se předvádí.+
(ano, rozmazluej. Tir to ví a líbí se jí to. tím víc pak ona rozmazluje jeho. ale ty řeči o plavčíkovi smrděly prací )
Fab: hmmm. uznale mručí a těší se na mňaminku. tak norský salát... to jsou věci... to tě naučil polární medvěd Honoré? zlobivě ho tahá maličko ale promyšleně za lemy a šňůry zástery.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Plácne ji trochu přes tlapku.+ Nezlob, ještěrko, jinak bych se mohl připálit (studeným salátem.. )!+ Klade důkladně ve vrstvách sledě a zeleninu. Občas se mu kopeček někde zhroutí, tak to prdne zpátky a nakonec zamíchá, když ho to naštve moc. + Ne...Honoré neučil, pouze pojídal. To já jsem na jedné ze svých prázdninových cest se naučil sám. Omylem jsem si koupil místo tamnějšího léčitelského věstníku časopis rybích receptů...
Fab: plácnutá se stáhne a posadí ke stolečku jídelnímu. obdivně sleduje jeho kulinářskou exhibici. tys byl v Norsku? povídej mi, jaký to bylo. pobaví ji záměna periodik, tak se usmívá, podepře si hlavu dlaní a dívá se na svého šikovného miláčka a poslouchá vyprávění.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Dělá ze sebe hrozně skromného, ale těší ho, jak to Tir zajímá.+ No, původně jsem tam jel na léčitelskou konferenci, ale tam jsem byl jen dva dny. Měl jsem tam přednášku o projektu, na kterém dělám s Moll, ale pak jsem vypadl do takové horské chaty a tam jsem se zavřel s knihama. Musím se přiznat, že jsem příliš přírodních krás neviděl, hodně jsem se povaloval, protože jsem měl za sebou hodně náročný rok ve špitále. Ale jednou jsem byl lyžovat...+pochlubí se.+
Fab: poslouchá a jak je prostor malý a kompaktní, dosáhne na Faba, že ho občas pohladí po zádech, stehně, nebo zadku, ale jen tak, aby byli v kontaktu, neškádlí, nezlobí. hm... ano... aha... reaguje na povídání. a ví, že se trošku předvádí, ale až se rozpovídá, nechá toho, zapomene se vytahovat a bude to moc fajn. povídej ještě.... je to moc hezká společná chvilka a Tir si ji užívá.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: +Vážně ho machrování po chvilce přejde a snaží se soustředit na salát a na to, co povídá. Je mu taky moc dobře.+ U nás byl vždycky Honoré ten velký dobrodruh. Já jsem o takové věci moc nestál. Když jsem byl v tom Norsku, byl jsem se podívat na studené moře, jak bouřilo, bylo to úžasné, ten hluk a všichni ti ptáci tam, ale nejvíc se mi líbilo to čtení daleko od všeho.
Fab: hmmm. taky by se mi líbilo to severské rozbouřené moře... ale oknem z postele, kde mám horký čaj s mlíkem a rumem a knížku a něco na mazlení... souhlasí. a dál si s ním povídá a vyčkává salátu, až jí bude nabídnut či předhozen.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.