s Fabienem za hranice všedních dní

[Tirage]

Fab: já znám to tvoje unavování... ty taky nemyslíš na nic jiného... prohlásí vážně, ale nechá se zkoumat.

[Fabien]

Tir: Náhodou myslim...myslim na tovje blaho...blaženost ...a klidný spánek...+sděluje mezi polibky na bábovičky a bříško.+

[Tirage]

Fab: to je od tebe moc krásné... pohladí ho po zadku a stehnech. hraje si s jeho chlupy - točí v nich ukazováčky malé spirálky. ví, že se kanec právě vrátil

[Fabien]

Tir: Nechceš se jít podívat na hvězdy nad mořem? +rozhodne se k romantickému kroku, ač přemýšlí usilovně, jak tam s tím napjatým rozkrokem dojde. +

[Tirage]

Fab: to bych ctěla... vezmeme deku... bude rituál na palubě. líbí se mi to pod hvězdama.zasměje se, neb ví, jak to s nimi je. a pohladí ho, když ho předběhne, neb ona má krok lehký, svižný. ale soucítí s ním

[Fabien]

Tir: Jistě...rituál...+rozzáří se blaženě a nespustí oči z těsně ovinuté prdelky, jež se nese směr paluba.+ Noc je jak stvořena pro rituál..

[Tirage]

Fab: na palubě rozprostře deku a sedne si na ni do tureckého sedu, zakloní hlavu a dívá se na hvězdy. to je světýlek... krása!

[Fabien]

Tir: +Sedne si za ní, opře si ji o mužnou hruď a dívá se s ní na hvězdy.+ Jako tvoje oči...tolik světýlek...

[Tirage]

Fab: opře se o něj a usmívá se spokojeně, s hlavou ořenou o jeho rameno se stále dívá na hvězdy. Fab jí nevidí do obličeje, ale dost si romantickým chováním i vyznáním u Tir šplhnul ano... najde jeho duku, položí si ji na bříško a hladí mu hřbet zápěstí palcem.

[Fabien]

Tir: +Hrozně ho ta chvíle dostala. Loď je mírně houpe a Fabienovi bleskne hlavou, že tohle ještě s žádnou dívkou nezažil, že je to fantastické a že by moc chtěl, aby to nikdy neskončilo.+