Fab: říkej, jak se jmenujou hvězdy... prosí šeptem a sama ukazuje a vymýšlí. králíček na kolběžce... a támhle... Honorého tučňák... a tady Nicolettin pantoflíček s vlčím mákem... a tohle je jasná Mollyina podprsenka! směje se.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: Teď jsi se lapila...+rozesměje se+...před chvílí jsi spala jako děťátko...Koukni, támhle je konvice na kafe...a vedle ten tvůj velikej klobouk! Jak se tam dostal?
Tir: +Zamyslí se.+ Já myslím, že protoo, že každý si vybere tu svou a je na světě spravedlivé, že si ji musí najít mezi spoustou jiných stejných a nikomu se nanadržuje. Každý tam asi nějakou máme, ale musíme si ji najít. Já myslím, že ta moje je na srdci té spící ještěřičky.