Zahrady a les

[Kim Jasper]

+Jaksi zázrakem se udrží v sedle, nakonec se jí dokonce podaří chytnout ten rytmus, i když ho opět ztratí, když klisna zabrzdí vedle Wenai. Kim se opět narovná v sedle a koukne na ni.+ Jo, už mi to celkem i šlo. +usměje se.+ Ale možná bych to předci jenom vzala krokem. Nevadí?

[Wenai Lafayette]

+zasměje se, ale nijak zle nebo posměšně+ Jo, jasně, pudem krokem, tak si to navíc víc vychutnáš ten výhled a tak. +znovu pobýdne koně a ten se rozejde k útesům+ Tak co na to říkáš? +kývne bradou k moři, na obzoru josu mraky a moře splývá s oblohou+ Doufám, že se nebudeš chtít koupat, voda má asi tak pět stupňů.

[Kim Jasper]

+Tentokrát i ona pobídne svého, takže se nerozjede jenom tak od sebe.+ Ty jo. Je tady fakt krásně. +řekne a kouká dolů, na moře i na ty mraky. A asi tam fouká i dost silný, studený vítr. Zasměje se.+ Myslím, že to pro dnešek oželím. +malinko se otřese, když si na to pomyslí.+ Při krbu je rozhodně lépe.

[Wenai Lafayette]

+chvilku na ni kouká jak jí vítr cuchá vlasy, pak k ní pobýdne koně, takže stojí až u ní+ Pojď sem. +usměje se na ni a nakloní se k ní, opře se jednou rukou o její sedlo a políbí ji+ Jo u krbu je fajn. +usměje se na ni a zase se narovná+ Dovolíš mi tě ještě chvilku tady vláčet na koni, nebo už chceš ke krbu? +zeptá se jí+

[Kim Jasper]

+Usměje se do polibku a jednou rukou jí vjede do vlasů. Udělala by to i druhou, ale taj jistě se v sedle necítí.+ Dovolím ti mě tady ještě chvilku vláčet na koni, když mně budeš ještě chvilku líbat. +uculí se a tentokrát se zas ona nakloní k ní.+

[Wenai Lafayette]

No tak dobře, když musím. +zamumlá naoko nespokojeně, nakloní se k ní a začne ji líbat, oplácí jí hluboce polibky a pak se na ni usměje+ Stačí? Nebo ještě. Slibuju ti, že tě pořádně políbím až slezeme z těch koní. Co ty na to?

[Kim Jasper]

Jo, musíš. +kousne ji za trest do rtu, ale ne moc.+ Tak jo. +souhlasí nakonec, ale ještě jí dá jednu malou pusu. Pak se v sedle narovná a chytne uzdu opět oběma rukama.+ Kouknem ještě na to opatství, či co to bylo? +zeptá se, připravená opět se rozjet.+

[Wenai Lafayette]

+polibek jí oplatí a trochu se cukne, když ji kousne, ale nic neřekne, jen na ni vyplázne jazyk+ Jasně. +pobýdne koně a jdou podél útesů k opatství+ Ale jestli chceš, tak tam nemusíme. Můžem se třeba jet kouknout do vesnice, ale je to trochu dál. Hele. +najednou ji něco napadne+ Jakou kytku máš nejradši?

[Kim Jasper]

Je v té vesnici nějaká vyhlášená hospoda? +zeptá se.+ Tedy, jestli je tam možnost zaparkovat koně.... ehm... tedy, myslím ustájit? Nebo jak se to řekne. +usměje se.+ Kytku? Musí zapřemýšlet. Já ani nevím, kytky mi nikdy nikdo nedával... asi... rudé růže. Velice originální. +ušklíbne se sama sobě.+ Jaké máš ráda ty?

[Wenai Lafayette]

Hospoda... +zamyslí se+ Jo! Je tam hospoda naproti kostelu, je to taková ta irská malá knajpa se spoustou harampádí na policích. A určitě se tam někam dají dát koně. +pokývá hlavou, když vyjíždí na kopeček, kde je nahoře zřícenina opatství+ Já mám ráda kytky zejména teda ty z čokolády a jinak mám ráda všechny kytky kromě takové té jedné divné +naznačí to rukou+ Jak má ten velkej červenej nebo bílej listen a z toho tu palici, +znovu to naznačí rukou+ Přijde mi to strašně sprostý. Ani nevim, jak se ta kytka jmenuje nějak jako antérie.