lůžkové oddělení

[Fabien]

+A když pacientka usne a vlkodlak odejde, sám se odplíží do kutlochu, kde si uvaří kafe cloumáka, zapálí si cígo a natáhne si nohy. Má hodinku na relax, než půjde zase překontrolovat pacientku. +

[Styx]

+ráno se probudí a je jí podstatně líp, i když do skoku jí ještě není. Jak přijde Fabien na vizitu, koukne na něj prosebnýma očkama+ Pane doktore, pustil byste mě už domů, prosím? Cítím se o hodně líp.. díky vám a vašim zlatým ručičkám +lichotí mu+ Slibuji, že budu poctivě ležet, dokud mi nebude líp a nebudu se namáhat.

[Fabien]

Styx: + Je čilý, trochu se vyspal, kafe popil, takže s ním je i rozumná řeč. Koukne na prosící Styx a s úsměvem zavrtí hlavou.+ Drahá dámo, vidím, že vám otrnulo! Aůle takhle by to nešlo. S váma šijou všichni čerti, jak vám je líp, zatímco já včera musel šít vaši nohu a to čert nejsem ani dost málo...+ Přišoupne si k ní židli.+ Takže...uděláme dohodu. Vy tady ještě jeden den poležíte, já vám budu pravidelně měřit teplotu a okukovat nožku a abyste se u toho úděsného léčení nenudila, jsem ochoten s váma zahrát nějakou pěknou slovní hru...třeba...Co bys chtěla, kdyby...nebo tak něco. A nechám vám poslat slazenej černej čaj, protože na kafe to u vás ještě dneska nevidim. Takže....horká hlavinka si ještě lehne a bude mi vyprávět nějakou pěknou historku.+ Fab se v židli rozvalí rozhodnut bránit své léčebné metody vlastním tělem... +

[Styx]

+po zamítnutí její prosby se hodí zpátky do polštáře a kouká jako kakabus. Ruce založí na prsou a v polosedě zamračeně pozoruje Fabiena. Nebýt vděčnosti, že jí zachránil nohu a možná i život, asi by ho pohledem spálila na popel:D+ Fajn.. tak já začnu. Co bych chtěla, kdybych... Já bych chtěla jít domů. Už mi je opravdu líp a ve vlastní posteli budu fit hned. Domácí prostředí dělá přece divy +pořád to nevzdává, potřebuje nutně domů, jakoby tušila, že se tam něco děje, tak mu naslibuje hory-doly+

[Remus Lupin]

*se vrátí z Indie, cestou se stihl i umýt a merlinevěř i obléct , tak nakoukne dovnitř, jestli Styx spí a vidí že ne, ale že kouká jak bouřkový mrak na Faba* Dobré ráno...*kývne oboum* přišel jsem se podívat, jak se má naše pacientka...a..všechno v pořádku?*pozvedne obočí tázavě a kouká z jednoho na druhého*

[Styx]

Remus: +když se otevřou dveře a objeví se v nich Remus, bouřkový mrak jí zmizí z tváře a objeví se sluníčko+ Ahoj.. tos mi udělal radost, že ses přišel na mne podívat +usmívá se na něj a hned je jí i líp+ Podle mne je všechno v pořádku, pan doktor je moc šikovný.. spravil mě perfektně. Jen nechce pochopit, že doma by mi bylo líp. Tam mám veškerý komfort a bylo by tam o mne skvěle postaráno +čeká, že se jí zastane a že podplatí Fabiena, aby ji pustil domů +

[Fabien]

Remus: +Mávnutím ho pozdraví.+ Zdravím, pane Lupine! Jak se cítíte. Tady pacientce se daří dobře, je ve stavu sice poněkud rozrušeném, ale to je dobrá známka jejího uzdravování...

Styx: +Je vůči bouřkovému mraku zcela imunní a září jako sluníčko.+ Rozumím vaší prosbě, madam, je zcela přirozené, že byste ráda byla doma, ale ako lékař bych vám to ještě dnes skutečně nedoporučil. Riziko infekce a zánětlivého onemocnění je příliš vysoké. Pochopitelně se poraďte se svým partnerem, ale pokud vás má rád, jistě vám taktéž doporučí si zde ještě dnes poležet. Však on tu bude jistě přes den s vámi zůstane....na noc bych ho radši viděl někde jinde...

[Remus Lupin]

No to jsem si mohl myslet, že se Styx bude snažit odtud co nejrychleji dostat..*cuknou mu koutky, jak tak poslouchá Faba* ale musím se postavit na stranu tady pana doktora... opravdu bych radši měl jistotu, že vše bude v pořádku, než pak posílat spěšné sovy s radou nebo rovnou voláním o pomoc. Nebyl to žádný škrábanec od ničeho obyčejného...nebylo by zodpovědné zranění podcenit kvůli dnu doma navíc...budu tady klidně s tebou..*přikývne a koukne na Styx povzbudivě* tedy než mě po návštěvních hodinách vynesou v zubech..*připustí*

[Fabien]

Remus: 1děkovně mu přikývne a naznačí něco v tom smyslu, že Remus má u něj panáka.. + Nóó...nejde snad ani o návštěvní hodiny. S ohledem na plnější fázi měsíce bych hrozně nerad, abyste vynesl v zubech vy mě! +Říká to přátelsky a vůbec má radost, že Remus dorazil a pomůže mu Styx usměrnit.+

[Styx]

Fabien: +trochu se lekne toho rizika infekce a zánětu, ještě aby kvůli tomu tady skejsla další týden, tak radši tedy neochotně uzná, že ten doktor má nakonec možná i pravdu+ Fajn, budu vám věřit, pane doktore. Jeden den to tady ještě vydržím, ať si mě můžete prohlížet dosyta +rezignuje s úsměvem+ A dala bych si tedy ten slibovaný černý čaj, prosím +požádá a pohodlně se uvelebí v posteli, když v ní bude muset ještě nějakou chvíli pobýt+

Remus: Tak ty taky... jste se proti mně oba spikli... chlapi +zaksichtí se rádoby vyčítavě, ale hned zase vyloudí na tváři úsměv+ Dobře, dobře... přehlasovali jste mě vy dva spiklenci +uzná nakonec, že takové zranění je potřeba nějaký čas pozorovat, ostatně, cuká ji v tom pořád, ale to jim tady nemíní vykládat+ Ale když budeš tady se mnou, tak to já tady ještě ten jeden den vydržím, no +uculí se a udělá mu místo, aby si k ní sedl na pelest+ Vrátil ses pro naše věci? Všechno bylo v pořádku? +zajímá se+