od Okolí » pon bře 19, 2012 7:51 am
Molly: =Přísným pohledem sjede příchozí dívku a měří si ji od hlavy až k patě přimhouřenýma očima a hrudník se jí rychle zdvíhá, jak se drží aby ji hned nezaškrtila= No aspoň že tak! =odsekne= Ráda bych o vás řekla to samé, slečno, ale nemůžu. Já prostě nedovolím, abyste mi zabila syna! =Koukne na Charlieho jak ji drží a celá vzteky zbělá= přestaň na mě řvát, jsem tvá matka! =Pak najednou přestane ječet a dá se do pláče= Nejdřív víla, teďka upírka, copak si naši synové nemůžou najít normální hezké dívky? =fňuká tam Molly, Artur přejde k ní, ji ukonejšit= A ty mě taky nech, beztak jsi na jeho straně =otočí se k němu zády a dívá se z okna na jezero= Copak si nezasloužím na stará kolena, po vychování sedmi dětí nějakou radost? =tou radostí dozajista myslí vnoučata, zase se na Charlieho otočí, se skelnýma očima= To ti tvoje stará matka nestojí ani za to, abys mi řekl, že jsi zamilovaný do... do... Rebeccy? =podívá se na ni, pak na Charlieho, pak zase na ni a všeříkajícně si povzdechne=